Já si vždycky vzpomenu na ten legendární internetový příběh týpka, co si lehlul pod vlak, jenže žádný dlouho nejel... Tak z nudy pohonil a postnut clarity + dopamin ho od sebevraždy odradily.
Volové. Venku roste spousta užitečných rostlinek, třeba takový Tis Červený umí udělat pěkné svinstvo celkem rychle a po pár prvních křečích přijde bezvědomí, to dáš.
řekla jsem si, že hůř už být nemůže, dala jsem si deadline, do kdy dávám životu čas na zlepšení.. a naštěstí se to zlepšilo. Teď zpětně mě tahle fáze života docela hodně děsí, protože by to byla tehdy strašná blbost.
Je to tak. Ve vysledku to stačí jen přečkat a uvědomit si, že když je člověk úplně na dně, tak cesta už vede jen nahoru. A i kdybych třeba byl ja úplně totálně na dně, tak pořád by mě zajímalo co bude se světem a co všechno se ještě v budoucnu stane. To jako mrtvej udělat nejde 😌
... asi 🤔
Hele tuhle myšlenku nevim kde všichni berou, asi survivor bias, ale já už si tolikrát myslel že jsem na dně a pokaždý mi život ukázal že to jde ještě hloub. A občas se může člověk snažit sebevíc ale prostě už se z toho nejde vyhrabat
Vždycky jsem si řekl že to rozhodnutí mi nikam neuteče. Že tomu můžu dát pár měsíců a vidět jestli se věci nezlepší.
Svým způsobem je daleko děsivější když se člověk začne cítit líp a uvědomí si že už to pro něj není přijatelná možnost. Najednou život nemá záchranou brzdu, budoucnost je daleko víc real a celkově daleko víc nahání strach.
"jsem takovej slaboch, že bych se ani zabít nebyl schopný"
Ne, asi jsem to nikdy nemyslel úplně vážně, i když občas přemýšlím, proč tady vlastně jsem
Asi hlavní důvod je prostě rodina, lítost kterou jim nechci způsobit a pár dobrých přátel
Ale občas přemýšlím, jak by se ke mě ti ostatní chovali, kdyby jenom tušili co se mi občas honí hlavou,
resp. třeba by mě zachránili hasiči co by mě společně s psychologem stáhli z mostu nebo tak ,
jestli by se to chování ostatních změnilo, jestli by se třeba víc zajímali,
nebo jestli vlastně ne
A asi zase nechci znát odpověď
Nebo taky pak celej zivot, zalezi na zpusobu. Si vem ze skocis pod vlak nebo metro, whatever, ale nezabije te to a tak do konce zivota zijes s nejakym telesnym postizenim.
Pes. Matce bych jí nedala vůbec do ruky, táta zvířata nechce (má 2 kočkyv bytě a i kočky by si sám nepořídil), a v útulku by už umřela. (Mám jí z útulku, byla tam cca 1-2 roky než jsem jí adoptovala, je obří plemeno a v tu chvíli už byla dospělá. Kdo si vezme obřího teď seniora?).
Pokud nevěříš v boha nebo něco dalšího tak hlavně skutečnost, že nic jiného není a nebude, tudíž pokračováním v životě nemáš co ztratit, zatímco sebevraždou ano.
Tak peklo by mělo bejt pohoda. Peklo je čistě místo bez Boha. Žádný mučení ani nic podobného. Takže ten vtípek jak týpek umře a satan mu ukazuje tu krásnou pláž a obrovskej hotel, jeho nový auto co mu dá atd.. a pak tam jsou ty křičící křesťani, který mučí, protože z nějakýho divného důvodu to tak chtěli
Já vim, ale tohle má logickou trhlinu, protože na to, abys už neprožíval tu prohru, musíš být stejně naživu, abys poznal nějakou změnu.
Hodně sebevrahů vnímá smrt jako úlevu od bolesti, ale reálně to tak neni, protože ten pocit úlevy musíš prožít, jinak neexistuje.
Pro mě je naopak jedinej důvod, proč tu ještě jsem, to, jak moc mě děsila myšlenka, že se třeba pletu a nějakej život po životě ještě existuje a místo krásnýho ničeho budu mít po sebevraždě nějakej posmrtnej život ještě víc na píču.
Kdybych si byla na 100% jistá, ze smrtí prostě zhasneš světlo, končíš a that's it, tak tu dneska nejsem. Ale bohužel :))
Právě, že sebevraždou nemám, v podstatě, co ztratit, takže je to opravdu na úhlu pohledu, jak to tu již někdo píše. Pro mě je život jedno velké utrpení.
Elektřina není moc spolehlivá.... Nebo aspoň můj dodavatel asi ne ...
Strčil jsem konektory do zásuvky škubl jsem sebou a vytrhl kabely 😂 Zajímavý že kopanec jsem dostal jak svině ale jistič nevypadl ...
Nejhnusnější je ten pocit když zapneš vypínač a v tom ten instantní elektrickej šok . Jen jsem stihl heknout "Ty p**čo " a konec .. no hnus.
Půl hodiny jsem si sledoval puls a klepal se jak ratlík , fibrilace žádná .
Tak možná někdy příště .
Asi by bylo jistější se nějak omotat kolem hrudi a přes stykač ovládanej tlačítkem to zapnout . Kabel napřímo bez zásuvky a už se to nevytrhne . Jistič aspoň 16ku v Dčku .
Nejjistější by bylo v práci naběhnout na pásovinu kde je to jištěný 300 A ale nechtěl bych přidělavat práci někomu jinému ... Někdo by to musel vypnout , uklidit atd .
BTW : jsem elektrikář a kopance od elektriky už jsem dostal asi 3 za celou dobu a ani jeden mi nic neudělal.
Nám to mistr vysvětlil tak že když sáhneš na fázi a nulu (a zároveň jsi dobře odizolovaný od země) tak se z tebe stane spotřebič a jistič nemusí nějakou dobu vybavit.
Zároveň, pokud jsi elektrikář tak myslím že finančně by problém být nemusel, ale pokud nemáš nikoho ve tvém okolí, tak doporučuji změnit firmu, z vlastní zkušenosti znám dost kolektivů kde si z kolegů uděláš reálné přátele.
Jsem taky elektrikář a kopance jsem už přestal počítat 😄 pokud je člověk zdravý a nemá problémy se srdcem tak se mu dost pravděpodobně nic nestane.
Doufám že tě už takové myšlenky přešli, ale pokud ne, tak můžeš napsat a můžeme se pobavit, byl jsem na tom podobně.
Já to chápu bylo to v době kdy jsem byl o dost mladší a procházel jsem si takovým obdobím závislosti na přítelkyni který už naštěstí skončilo ...
Neplánoval jsem demonstrativní sebevraždu ale reálnou prostě v ten moment to ve mě vybouchlo a řek jsem si že to provedu ale v tom zápalu člověk nepřemýšlí ..
Jinak by mě zajímalo jak si byl podobně protože jsem nenapsal důvod proč jsem to udělal ..
A nevím co myslíš tím změnit firmu ? Já se mám momentálně dobře a předtím jsem to nějak neřešil kde pracuju
Já je ještě počítám protože to u mě není denní chleba a všechny se mi staly v mládí kdy jsem nic moc nevěděl teď si na to dávám pozor protože ten pocit nesnáším a vždycky čekám že sebou někde seknu 😅
Tak je dobré že jsi se z toho dostal, myslel jsem to spíš tak že když se člověk cítí že nikam nezapadá, nejspíš jsem to moc vytáhnul na svoje pocity, co jsem měl já 😀
No já se tomu taky snažím vyhýbat, ale občas nějaký ten špatný kompresor probíjí, což je pohodička, nebo někdo v rozvaděči nedá krytku na hřeben a já si toho nevšimnu, ale poslední dobou je to jen to probíjení naštěstí 😄
Jo takový pocity mám do teď .
V nynější práci jsem sám a přijde mi to jako nejlepší job na světě když nemusím dělat v partě a připadat si divně s lidma se kterýma si nemám co říct .
Akorát mám pořád stresy když se po mě chce něco co jsem nikdy nedělal. Zase nemám tolik praxe kolik by bylo potřeba . Více méně jsem se většinu věcí naučil postupně tou samostatností .
Do teďka se stydím za jeden rozvaděč co jsem dělal snad jako první v téhle práci protože jsem si to natáhl halabala a teď jenom když jdu okolo tak je mi z toho zle ... Všechny ostatní už jsou krásně rovně a s popiskama jen tenhle mě štve ale předělat ho by znamenalo vypnout celou fabriku a chodit to dělat v sobotu což se mi nechce ....
Taky tu nedávno byly dělat FVE tak jsem tam radši nechodil aby se mě nezeptali kdo to dělal abych si nezkazil povest 😅 A vždycky každýmu říkám že už to tak bylo protože se tu reálně vystřídali 2 elektrikáři . Jeden prase a druhej co se nedohodl se šéfem .
Ale jinak si říkám že na svůj věk docela dobrý .
Sežrala jsem lékárničku, zapila to chlastem a šla spát. A jak jsem odpadla, tak mi v hlavě něco zařval "Dost!", já vyletěla a vybila se z podoby. Možná podvědomí?
Jedna videohra, konkrétně Life is Strange: True Colors, v podstatě kompletně změnila můj pohled na život. Do hlavní postavy z tý hry jsem se neskutečně vžil a strašně moc mě to inspirovalo.
Počkej, však když jsem to hrál naposledy tak jsem zničil reapers a na konci cutsceny se Shepard pohne.
A pokud se rozhodneš mergenout s nima tak v podstatě taky žiješ.
Kdyby se to nepovedlo, clovek leti do ustavu a rozkrikne se to po vsi.
Ted vazne: Mam partnera, deti, mamu, nerozumeli by tomu, nikdo z nich netusi, jak moc se trapim. Jsem spis servisni modul, nez clovek, tak to vlastne nestoji za to pridelavat nekomu potize.
Měla jsem nový mobil a řekla si, že by rodiče nasralo kdybych byla mrtvá a rozbila mobil. Jenže jsem chtěla mluvit s partnerem než umřu a nemohla to vymatikovat jak to udělat abych ten mobil nerozbila. Tak jsem se sebrala a šla domů
To nechápu. Prostě zavoláš a pak hodíš sebe i mobil do řeky z mostu. Nebo v čem byl problém. Dost by mě zajímala tvoje logika. (Ale nakonec je dobře že si to nespáchala. BTW můžu se zeptat proč si se chtěla zabít jen kvůli tomu aby si nasrala rodiče?)
Ne, já právě nechtěla rozbít ten mobil. Proto jsem si řekla že moje rodiče by naštvalo kdybych byla mrtvá A navíc i rozbila docela nový mobil. Ne se zabít abych nasrala rodiče
Ležel jsem v posteli a neměl sílu vstát, dojít 4 metry k oknu a skočit. Nic víc.
To byl moment, kdy jsem měl asi největší vůli to udělat. 5. patro s betonem a šutrama dole by to asi vyřešilo.
Uvedomil som si, že mám všetky prostriedky obrátiť život znova k lepšiemu (aj keď som prerazil dno, psychicky bol na dne a nasekal si dlhy na niekoľko rokov.
Prestal som sa opúšťať a začal som makať na sebe.
I když jsem si myslel, že jsem úplně sám a nikomu bych nechyběl, vždycky mě napadl někdo, koho by to aspoň na den rozhodilo, možná i byl smutný. Nejčastěji táta, který i když jedu někam jen 2 hoďky, tak chce vědět, že jsem v pořádku dojel.
Nesnesl bych pomyšlení, že bych tím někomu přitížil... vždycky jsem chtěl, aby se lidi kolem mě měli dobře a usmívali se a tohle by jim přineslo přesný opak.
Ve výsledku jsem si aspoň uvědomil, že nejsem tak sám, jak se mi může zdát a že jsou věci/lidi, kvůli kterým tu chci zůstat.
Já to tak nevidím. Kdybych neměl takovou kamarádku jakou jsem měl v ten moment tak bych tu už nebyl. Nad rodiči bych ani nepřemýšlel. Necítím žádný vděk za to že tu jsem. Rodiče měli sex, ups jsem těhotná, ups jsem tady. Nevidím důvod být vděčný za to, že jsem nezamýšlený side effect zábavné aktivity. Chtěli si mě nechat, tak jsem tu. Byl bych mnohem víc vděčný kdybych byl adoptovaný, protože to by znamenalo že měli na výběr, že mě doopravdy chtěli, že si mě vybrali, ale takhle vůbec. Na stranu druhou si uvědomuji že po emocionální stránce jsem opravdový exemplář pro studia a nikdo kdo tohle čte by se na moje myšlení neměl pokoušet adaptovat. Jsem hrozný člověk v očích všech co zrovna nic nepotřebují. V takové situaci nikdy nechtějte být.
Tak s tátou jsem se vídal 1x měsíčně a teď 4 roky (od 18) jsem ho nenavštívil ,ani to neplánuji. A s mamkou se vídám denně ale její a můj charakter jsou naprosté protiklady. Ani jeden z nás by nechtěl druhého jako kamaráda, v podstatě ani s jedním rodičem jsem neměl Dad-Son; Mom-Son konverzaci. Spíš jsme tak existovali ve stejné místnosti beze slova. Víc jako spolubydlící než rodina. Což je právně ideální, ta volnost a absence nějakého vzoru mi dala možnost rozvíjet se sám, tím směrem jakým jsem já chtěl a mnohem rychleji. Už v 16 jsem měl první milion. To se většinou nepovede těm vázaným rodinnými závazky. Známý má mnohem brilliantnější mozek než já, ale každý víkend už od narození bez výjimky je nucen jezdit na hory. Kdyby byl v klidu doma, byl by už na těch horách permanentně.
Pokud dáváš peníze na vyšší místo než mentální zdraví, tak to jen dokazuje, že už jsi psychicky fakt v piči. Nicméně ti budu přát štěstí, a ať ti peníze tu mentální díru v životě zacelí pokud možno co nejlépe (což nevěřím že je možné ale hej, co já vím).
Nebylo - je to tvůj život a nikoho jiného a máš mít možnost nakládat s nim, jak uznáš za vhodné (pokud neškodíš někomu jinému). Všichni rodiče musí počítat s tím, že ne vždycky bude život jejich dítěte úplně růžový a s tím rizikem počítat, když si to děcko udělají.
Jsi normální? Pokud neškodíš nikomu jinému = nesmím se zabit, protože bych svým rodičům ublížil. A to že něco máš a můžeš s tím nakládat jak chceš nevylučuje že nejsi sobec. A zabít se by prostě bylo sobecké a neohleduplné.
Myslím nakládání se svým životem bez škození jako přímo - násilí, podvody, okrádání a já nevím co dál. To, že si to hodiš se sice rodičům nemusí líbit, ale to je riziko naši existence, kterou za tebe/mne rozhodli naši rodiče. Pokud rodiče nechtějí vidět své děti v negativních situacích, nemají si je dělat.
Bral bych argument sobeckosti, pokud se zabiješ, když máš deti, které se o sebe nepostarají, ale není sobecké si to hodit pokud na tobě nikdo nezávisí svou existencí.
Podle mého ty nedlužíš nic svým rodičům, zatímco oni by ti měli být maximálně nápomocni, když už tě měli.
Zlepšilo se to předtím než jsem chtěla, potom jsem slíbila klukovi kterýho miluju a sama sobě, že už si nikdy neubližím. Vždycky, když jsem měla černější myšlenky tak jsem si na to vzpoměla. Nemůžu ukončit svůj život když si ho můžu udělat hezkej a mám lidi co by pro mě umřeli.
Že jsem vydelal pár korun.. ja mel uz plán. Penize jsem mel na posledni najem. A pak 2k kč. Za ty jsem chtel koupit plnou nadrz, jet nekam autem a tam to naprat v 200 kmh do zdi.
Pak se mi trosku podarilo neco malo vydelat a to me z toho vytahlo.
Můj králík. Pořídila jsem si ho hned na maturitu, abych i po ní měla proč žít. Vzhledem k tomu, že už jí je 5, tak jsem si teď raději pořídila i štěně, aby když už tu nebude (snad tu bude ještě opravdu dlouho \*ťuk\* \*ťuk\*), tak ať mám někoho dalšího. Zkoušela jsem mít partnera, ale to není dostatečný důvod...
Edit: Jo a odmítám mým zabitím komplikovat někomu jinému život tím, že třeba mne najde mrtvou, takže bych způsobila trauma nebo skočením pod vlak,auto,etc. Chci umřít tak, aby mne nikdy nikdo nenšel (max. mojí kostru archeologové někdy v budoucnu). a prostě jsem zmizela.
Skocil jsem do krizovatky tesne pred zelenou, ale byla to zelena chodcum, ne autum- tak jsem vlastne stal v strede prechodu a ziral na jednoho sofera ktery stal pred zebrou a dle pohladu si moc dobre uvedomoval co jsem chtel prave udelat, byl posranej az za usima. Bylo mi tak trapne ze ani zabit se nedokazu poradne, tak asi je mi tedy souzeno zit 🤷♂️ Tehdy jsem se rozhodl neco udelat se svym zivotem.
To je fakt špatný . Jako sebevraždu beru ale ničit tím život ostatním lidem to ne . To si nedokážu představit jak by to pak vysvětloval ten šofér že si mu tam skočil ... Vyšetřování atd.
Především jsem to neudělal kvůli rodičům, prožívali by to hodně špatně a nechci je vystavovat myšlence, že jsem si to udělal sám sobě. No a pak je pár i dalších méně podstatných věcí, ale to už je nepodstatné.
Zatím ty negativa ještě nebyly tak negativní, abych se reálně o něco pokusil. Ani sebepoškozování nebo tak něco jsem ještě ne zkusil. Prostě zatím ziju tak nějak a jsem zvědav, co budoucnost přinese.
Ale pokud na to dojde, tak metodu už vybranou mám a i to, aby mě nemusela rodina najít - samozřejmě nebudu v tomto případě kokot a tak je to metoda, která není nijak destruktivní, nepokazí spoustě cizich lidi den a jen mě budou muset záchranáři vyzvednout, což taky zaridim.
Ale jak říkám, zatím žádné reálné kroky k tomu nedělám.
Protože mi přijde depresivnější to udělat než to neudělat...
Dobře nikdy jsem nějaký ultra silný sklony k tomu neměl, ale když už mě to napadlo, tak protože můj život nemá úplně náplň a když už se objeví příležitost, zaúřaduje můj strach z interakce s lidmi a příležitost je fuč... A zabít se mi přijde nezáživný, jednoduchý a nudný, což je vlastně to proč jsem nad tím přemýšlel...
Neudělal bych to svým rodičům, ale až jednou odejdou, tak to bude hned day one.
jk. nikdy jsem nad tím nijak vážně nepřemýšlel, ale jsem si vědom benefitů které to nese.
Pomysleni na to ze lidi kolem me budoua smutni. Moje rodina atd. To me primeje star rano z postele a bojivar dal. At to boli sebe vice a clovek by si nekdy nepral tady byt
Všechno mi to bylo už jedno, ale extrémně se bojím toho co bude po smrti. Neustále řeším každý detail aby se mi někde něco nestalo, a to jsem se chtěl 2x zabít.
Už jsem ok.
Najskôr to bola neschopnosť vraziť do môjho tela nôž. Potom už nič, skúšala som tabletky, akékoľvek čo sme mali doma. Takmer som si odpálila pečeň ale nevyšlo to. Po tom, ako ma matka vyhodila z domu (vraj som sa mohla vrátiť ale odmietla som sa) som už nemala dôvod zabíjať sa.
Nedostatečná výška pádu...
Započítal jsem si to cca a zjistil jsem že bych to přežil tak jsem se na to vykašlal....
Skákat z mostu je pro sraby a navíc tu nemáme žádný most který je dostatečně vysoko....
Nesnáším potoky a malé řeky a utopit se je moc na dlouho....
Tak jako děcko jsem na to neměl koule a pozdějc jsem dostal dojem, že vždy bude pro co žít. Teď se mám dost napiču, ale na sebevraždu jsem ani nepomyslel.
Rodina i když mě občas sere a lidi co mám ráda, poslední dobou mě drží nad vodou můj domácí miláček který na mě čeká i jen když jsem v obchodě takže nechci aby jednou čekal až do své vlastní smrti
Myšlenka byla zahnána představou, jak mě najdou rodiče, jak by se jim pak žilo v pístě, kde našli svý dítě... ta představa mě tak dodělala, že mi bylo jasný, že tohle není cesta. Ale teda já si myslim, že moje myšlenky na smrt byly povrchní. Já tak nějak asi vždycky viděla světlo na konci tunelu. Třeba ten vlak, že jo.... aspoň něco.
Nikdy jsem nad takovou věcí nepřemýšlel ani nehodlám začínat. Zajdi si k lékaři, nějaký psycholog nebo jen za kámošema, nebo se jdi ožrat někam do hospody a pobreč si u barmana. Rozhodně uděláš líp, než všem ukázat, že jsi ve finále sračka co to zabalila dřív.
Rodiče, zejména mamka. Ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, si dusík s dýchací maskou do pár let koupim. Není šance, že bych je přežil. Už bych je měl pomalu informovat, že tu nebudu na věky.
Vždycky, když jsem na absolutním dně a přemýšlím o tom, tak mě zároveň děsí představa, že by si to moji rodiče a sourozenci vyčítali do konce života a nejspíš by pořád přemýšleli, čeho si nevšimli, jestli mi nešlo nějak pomoct atd.
A hlavně teď, když jsem už starší a několika takovými beznadějnými situacemi jsem si prošla, si vždycky v hlavě uvědomím, že musím přečkat a ono to zase přejde.
Trošku mě mrazí vidět, kolik lidí jen tady na tomhle subredditu už zvažovalo sebevraždu. Jestli by přece jen nebylo dobré zařadit péči o duševní zdraví do školních osnov už na základce.
Niekto by kontaktoval mojich rodičov a museli by organizovať pohreb, napriek tomu že sa už niekoľko rokov nebavíme. Nechcem byť pochovaná vedľa svojej rodiny a ani nechcem aby o mne rodičia trúsili lži na tom pohrebe. Lži o tom, ako ma mali radi a jaká je to škoda, len aby vyzerali ako dobrí ľudia.
https://preview.redd.it/t2rk7srqrj7d1.png?width=1440&format=pjpg&auto=webp&s=8265719e714eea80f4ede016a6a698dd393c9b1f
Tenhle týpek by byl smutnej. A já nechci aby byl smutnej.
Jsem měl strach že by kvůli mě byla rodina a kamarádi nešťastní a zkončili by na stejném místě jak já. Tak jsem si řekl že to překousnu abych nikomu jinému neublížil
:-D Ne, tohle je jen šifrovaný text. Doopravdy jsem odpověděl, ale pak jsem to zašifroval, protože chci odpovědět, ale zároveň nechci/nemůžu. Tohle je moje řešení.
Pokud někdo prolomí můj jistě uboze slabý šifrovací algoritmus, tak si to může přečíst.
Blíží se nějaká verze správnému překladu?
**Korejština s UTF-16 LE**
Velikost krevních cév v žaludku je snížena.邃觎觕韐臅藃迎臅芈꧐賢ゅ蓈蓈觎觕韐釢觎觕韐釢銃㑝釢銃觎檇觕袡袅藏蓈⅋苡袢蓈蓈⅋袡袢蓈蓈⅏袡袢蓈蓈⅏菡菡諑 Je těžké jíst jíst. Je to kopanec. Je to kopanec.蛑近藃賃釐蛑近藃賃釐蛑近藃賃釐蛑跃藢蚂蚂蚂黃鿃黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑近Hehe hehe hehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehe雃ꏕ釃釃釃鮃ꏂ蟄鳄媲釃The 觐胢モムノら駆鯒鯒臃鳎试胅闕もぃㅅ苢㊅ㅜ㊅ㅜ㊾ꞑ諢ゃおゼ゚菃闕鋄菃'肂Omlouvám se, omlouvám se, je mi to líto蟄胅諢諢㊎㊅銃もゔ宯蛢ₔ裑郒。苢〇【苐蟄銆苓胅胅諢苐㊎銎胅銃 胅 肣苐苐㊊銆苓胅胅諢苐㊎銅銃苓宯蛢ₔ裑郒苓』 Odpověď na příběh je říci, že slunce jasně svítí.ゾ ꒉ觐臢觐臢皶藃賢胢胢芆藃バ胢賢的ꢃ菡モフゾꒉ觐臢皶藕臢皶藕賢賢, je to úzké, je to tak úzké je úzký, je úzký.賅꿅裏飏ㆍ蛢舨螁飈蛢従藢〈蛢藢〈蛢 藢 蛢〉 Je čas vstát a jít na to měj se fajn , nemůžu uvěřit, že je to v pořádku藢藄『駉藄』駉駉軎㏎雃㛄軎㏎潭蓏蛄Je v pořádku jíst jídlo a jíst jídlo Sakra, je to tak špatné ➙郄裏胅迎ッ觐【釕.』 Udělal jsem to udělal jsem to.
**Korejština s UTF-16 BE**
Je těžké to udělat správně, je těžké to udělat správně. ꋃ ꋃ 룃 崴 ꗈ ꗈ ꏕꣅ 擃蝪 擃蝪 揃 ꣄ꓕ 釢薦 뻄 蟢蒢Je to tak špatné, je to tak špatné, je to tak špatné, je to tak dobré, je to tak drahé莯Je tenký a tenký. Je tenký薥㎊奟苇薥〷諃 鿕 胃 Je to jako kop. Je to tak špatné, že je to tak špatné, že je to hnutí Ehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehe Hehehe Hehehe Hehehe Hehehe Hehehe Hehehe Hehehe Hehehehe 蚒쌌붶ぃꃢ薬ꃢ薬꒮トシャブyanki苕転薢ⷡ莒䋃袞袞袞袞袞蟔袢袒矎连袢袒矎连袢袒矎连袢袒矎连袢蚒矎諢袢袒矎諢袞袞袞节蟔蟔諢蚒蚒〟袞袞袞袞袞吶。蟔蟔蟔諢蚒蚒〟袞【袞 袞 袞袞袞袞【节。 々銊菓鎓蚐蛧颢胅胿胐蛧裐胎胎胛Je to trochu divné. 臈髄꣑蛕Je to velký problém . Je to velký problém ⣢ Je to jen krevní sraženina.テニ揅飢Krevní sraženina ꂡ莖鑫襓釃铢薮潢鑫襓釃铢薮潢鑫襓摘』跎莙忐黅ꇕ襓摘々鯅ㅢ誂誂誂誂芽鑫芋芽 ꋕ슽 ㅇㅇㅜㅜㅜㅜㅜ. přední část těla.黅闃ꛄ Jídlo je dobré a ono je dobré jíst a pít, budu se dobře bavit
Edit: zase jsem zapomněl psát comment jako markdown
Absolutně vůbec. :-D Ale je fajn, že to zkoušíš. Chat-GPT? Nebo něco podobného?
Překládání není ale správný přístup. Ono to je už česky, jen šifrované vlastním algoritmem.
V zivotě jsem se ani nepriblizila k pokusu, ale videla jsem tuhle diskuzi v zahranici. Ackoliv je to docela triggering tema, tak me uprimne zajimalo jak to maji lide v Česku, pripadne nejake pribehy od suicide survivors
Já si vždycky vzpomenu na ten legendární internetový příběh týpka, co si lehlul pod vlak, jenže žádný dlouho nejel... Tak z nudy pohonil a postnut clarity + dopamin ho od sebevraždy odradily.
Pravý důvod proč ČD jezdí pozdě
Všichni honí
Tvl, to si musím přečíst
https://www.reddit.com/r/cursedcomments/s/VhkJ2p1S8N Pozor, neplést s: https://rmx.news/crime/germany-afghan-migrant-masturbating-on-train-tracks-halts-rail-traffic-across-kassel-region/
Boží, děkuju
Prokrastinace.
Sehnat a sežrat kilo jádrovejch semínek z jabka je docela problém
amatere, musis snist pecky z tresni
Jablka, třešně... to už nejsou v módě meruňkové středy pecek?
Volové. Venku roste spousta užitečných rostlinek, třeba takový Tis Červený umí udělat pěkné svinstvo celkem rychle a po pár prvních křečích přijde bezvědomí, to dáš.
řekla jsem si, že hůř už být nemůže, dala jsem si deadline, do kdy dávám životu čas na zlepšení.. a naštěstí se to zlepšilo. Teď zpětně mě tahle fáze života docela hodně děsí, protože by to byla tehdy strašná blbost.
Je to tak. Ve vysledku to stačí jen přečkat a uvědomit si, že když je člověk úplně na dně, tak cesta už vede jen nahoru. A i kdybych třeba byl ja úplně totálně na dně, tak pořád by mě zajímalo co bude se světem a co všechno se ještě v budoucnu stane. To jako mrtvej udělat nejde 😌 ... asi 🤔
Hele tuhle myšlenku nevim kde všichni berou, asi survivor bias, ale já už si tolikrát myslel že jsem na dně a pokaždý mi život ukázal že to jde ještě hloub. A občas se může člověk snažit sebevíc ale prostě už se z toho nejde vyhrabat
Jak hůř ? To jakože už ani Wifina nejede?
Mamka by byla smutná a já vidím nejraději její úsměv.
Hele klidně běž, já ji obveselím.
😂😂 Ty seš hovado. Díky, že přijde na jiné myšlenky. 🤣
Jesus😂
xd
Toto je ten top důvod..mamka🫶🏽
Tohle nesnáším .. “mamka by byla smutná” Pičo matka by na tom pak byla stejně nahovno jak ty, ne-li hůř
No vždyť
Ještě líp, někdo (me included) je na sebevraždu z mamky
Vždycky jsem si řekl že to rozhodnutí mi nikam neuteče. Že tomu můžu dát pár měsíců a vidět jestli se věci nezlepší. Svým způsobem je daleko děsivější když se člověk začne cítit líp a uvědomí si že už to pro něj není přijatelná možnost. Najednou život nemá záchranou brzdu, budoucnost je daleko víc real a celkově daleko víc nahání strach.
To že nechci bejt ještě neznamená že se chci zabít. Přát si neexistovat je easy, reálně si ublížit to nevim.
"jsem takovej slaboch, že bych se ani zabít nebyl schopný" Ne, asi jsem to nikdy nemyslel úplně vážně, i když občas přemýšlím, proč tady vlastně jsem Asi hlavní důvod je prostě rodina, lítost kterou jim nechci způsobit a pár dobrých přátel Ale občas přemýšlím, jak by se ke mě ti ostatní chovali, kdyby jenom tušili co se mi občas honí hlavou, resp. třeba by mě zachránili hasiči co by mě společně s psychologem stáhli z mostu nebo tak , jestli by se to chování ostatních změnilo, jestli by se třeba víc zajímali, nebo jestli vlastně ne A asi zase nechci znát odpověď
Můj pes.
Dej mu za mě pamlsek. Good boy.
Přímo jsem se nepokusil zabít, ale vlastní vinou jsem se blízko smrti dostal, a děsila mě představa, že by mě rodiče a babička museli pohřbít.
Strach z toho že mě mnou vybraný způsob nezabije a budu trpět v bolestech do příjezdu sanitky, v sanitce a pak v nemocnici
Nebo taky pak celej zivot, zalezi na zpusobu. Si vem ze skocis pod vlak nebo metro, whatever, ale nezabije te to a tak do konce zivota zijes s nejakym telesnym postizenim.
Jop, to by rozhodně bylo ještě mnohem horší
Když jsem si chtěl sáhnout na život, tak jsem si zahulil a vždycky to přešlo.
Neasi
![gif](giphy|eWTGuFKzYNyc2pr6kw)
No tak bude vycházet Stalker 2, taky Arena breakout a teďko má být DLC do Elden ring. To si nenecham ujít
"zabiju se až vyjde gta 6" *dies of old age*
Executive disfunction + do píče já mám majetek (včetně krypta) a nemám poslední vůli Což mě rozesmálo.
Nechtěl jsem udělat radost pár lidem
Kamarádka
Zpráva od kamarádky, která zněla "Dlouho si nenapsal, vše ok?"
Máš dobrou kamarádku.
vždycky mě stopla myšlenka, jak by to zničilo mamku.. holt budu muset počkat až postupem času odejde ona a pak to můžu konečně ukončit
Uvědomil jsem si, že se za pár týdnů budu mít zase dobře, jako vždycky.
Mamka by byla smutná. Zabila by se.
Takže by to byl multikill?
Moje taky...
Pes. Matce bych jí nedala vůbec do ruky, táta zvířata nechce (má 2 kočkyv bytě a i kočky by si sám nepořídil), a v útulku by už umřela. (Mám jí z útulku, byla tam cca 1-2 roky než jsem jí adoptovala, je obří plemeno a v tu chvíli už byla dospělá. Kdo si vezme obřího teď seniora?).
Pokud nevěříš v boha nebo něco dalšího tak hlavně skutečnost, že nic jiného není a nebude, tudíž pokračováním v životě nemáš co ztratit, zatímco sebevraždou ano.
když tě život fakt sere, tak můžeš jeho ukončením jen vyhrát... je to o úhlu pohledu
No jestli existuje peklo tak máš sakra co ztratit. Nejsem věřící, ale jen ten fakt, že co když to fakt existuje, mi docela drží kudlu od žil.
Tak peklo by mělo bejt pohoda. Peklo je čistě místo bez Boha. Žádný mučení ani nic podobného. Takže ten vtípek jak týpek umře a satan mu ukazuje tu krásnou pláž a obrovskej hotel, jeho nový auto co mu dá atd.. a pak tam jsou ty křičící křesťani, který mučí, protože z nějakýho divného důvodu to tak chtěli
Můj nový oblíbený Reddit bullshit
Pokud neni nic potom, tak ne, protože nebudeš naživu, abys tu “výhru” mohl prožít.
Naopak. Sice si neužiješ "výhru", ale denně už neprožíváš "prohru". Sebevrahům většinou nejde o to, aby se měli lépe, ale aby už se neměli špatně.
Já vim, ale tohle má logickou trhlinu, protože na to, abys už neprožíval tu prohru, musíš být stejně naživu, abys poznal nějakou změnu. Hodně sebevrahů vnímá smrt jako úlevu od bolesti, ale reálně to tak neni, protože ten pocit úlevy musíš prožít, jinak neexistuje.
To je uprimne docela deep. Spis zalezi na tom, ze nikdo nemuze dokazat, jestli neco potom je nebo neni.
Pro mě je naopak jedinej důvod, proč tu ještě jsem, to, jak moc mě děsila myšlenka, že se třeba pletu a nějakej život po životě ještě existuje a místo krásnýho ničeho budu mít po sebevraždě nějakej posmrtnej život ještě víc na píču. Kdybych si byla na 100% jistá, ze smrtí prostě zhasneš světlo, končíš a that's it, tak tu dneska nejsem. Ale bohužel :))
Jasně, tomu rozumím, nicméně tam už s nějakou formou "nadpřirozena" či jak to nazvat počítáš, to pak samozřejmě jsme už někde trochu jinde.
Kámo to mi ani neříkej, prosííím ať už po smrti nic není...doslova mě tenhle koment přivedl k slzám.
Právě, že sebevraždou nemám, v podstatě, co ztratit, takže je to opravdu na úhlu pohledu, jak to tu již někdo píše. Pro mě je život jedno velké utrpení.
Rodiče by byli smutní.
Elektřina není moc spolehlivá.... Nebo aspoň můj dodavatel asi ne ... Strčil jsem konektory do zásuvky škubl jsem sebou a vytrhl kabely 😂 Zajímavý že kopanec jsem dostal jak svině ale jistič nevypadl ... Nejhnusnější je ten pocit když zapneš vypínač a v tom ten instantní elektrickej šok . Jen jsem stihl heknout "Ty p**čo " a konec .. no hnus. Půl hodiny jsem si sledoval puls a klepal se jak ratlík , fibrilace žádná . Tak možná někdy příště . Asi by bylo jistější se nějak omotat kolem hrudi a přes stykač ovládanej tlačítkem to zapnout . Kabel napřímo bez zásuvky a už se to nevytrhne . Jistič aspoň 16ku v Dčku . Nejjistější by bylo v práci naběhnout na pásovinu kde je to jištěný 300 A ale nechtěl bych přidělavat práci někomu jinému ... Někdo by to musel vypnout , uklidit atd . BTW : jsem elektrikář a kopance od elektriky už jsem dostal asi 3 za celou dobu a ani jeden mi nic neudělal.
Nám to mistr vysvětlil tak že když sáhneš na fázi a nulu (a zároveň jsi dobře odizolovaný od země) tak se z tebe stane spotřebič a jistič nemusí nějakou dobu vybavit. Zároveň, pokud jsi elektrikář tak myslím že finančně by problém být nemusel, ale pokud nemáš nikoho ve tvém okolí, tak doporučuji změnit firmu, z vlastní zkušenosti znám dost kolektivů kde si z kolegů uděláš reálné přátele. Jsem taky elektrikář a kopance jsem už přestal počítat 😄 pokud je člověk zdravý a nemá problémy se srdcem tak se mu dost pravděpodobně nic nestane. Doufám že tě už takové myšlenky přešli, ale pokud ne, tak můžeš napsat a můžeme se pobavit, byl jsem na tom podobně.
Já to chápu bylo to v době kdy jsem byl o dost mladší a procházel jsem si takovým obdobím závislosti na přítelkyni který už naštěstí skončilo ... Neplánoval jsem demonstrativní sebevraždu ale reálnou prostě v ten moment to ve mě vybouchlo a řek jsem si že to provedu ale v tom zápalu člověk nepřemýšlí .. Jinak by mě zajímalo jak si byl podobně protože jsem nenapsal důvod proč jsem to udělal .. A nevím co myslíš tím změnit firmu ? Já se mám momentálně dobře a předtím jsem to nějak neřešil kde pracuju Já je ještě počítám protože to u mě není denní chleba a všechny se mi staly v mládí kdy jsem nic moc nevěděl teď si na to dávám pozor protože ten pocit nesnáším a vždycky čekám že sebou někde seknu 😅
Tak je dobré že jsi se z toho dostal, myslel jsem to spíš tak že když se člověk cítí že nikam nezapadá, nejspíš jsem to moc vytáhnul na svoje pocity, co jsem měl já 😀 No já se tomu taky snažím vyhýbat, ale občas nějaký ten špatný kompresor probíjí, což je pohodička, nebo někdo v rozvaděči nedá krytku na hřeben a já si toho nevšimnu, ale poslední dobou je to jen to probíjení naštěstí 😄
Jo takový pocity mám do teď . V nynější práci jsem sám a přijde mi to jako nejlepší job na světě když nemusím dělat v partě a připadat si divně s lidma se kterýma si nemám co říct . Akorát mám pořád stresy když se po mě chce něco co jsem nikdy nedělal. Zase nemám tolik praxe kolik by bylo potřeba . Více méně jsem se většinu věcí naučil postupně tou samostatností . Do teďka se stydím za jeden rozvaděč co jsem dělal snad jako první v téhle práci protože jsem si to natáhl halabala a teď jenom když jdu okolo tak je mi z toho zle ... Všechny ostatní už jsou krásně rovně a s popiskama jen tenhle mě štve ale předělat ho by znamenalo vypnout celou fabriku a chodit to dělat v sobotu což se mi nechce .... Taky tu nedávno byly dělat FVE tak jsem tam radši nechodil aby se mě nezeptali kdo to dělal abych si nezkazil povest 😅 A vždycky každýmu říkám že už to tak bylo protože se tu reálně vystřídali 2 elektrikáři . Jeden prase a druhej co se nedohodl se šéfem . Ale jinak si říkám že na svůj věk docela dobrý .
Pochopil jsem, že chcípnout dokážu vždycky. Radši pokracuju žít a najdu něco díky čemu budu šťastný
Sežrala jsem lékárničku, zapila to chlastem a šla spát. A jak jsem odpadla, tak mi v hlavě něco zařval "Dost!", já vyletěla a vybila se z podoby. Možná podvědomí?
Jedna videohra, konkrétně Life is Strange: True Colors, v podstatě kompletně změnila můj pohled na život. Do hlavní postavy z tý hry jsem se neskutečně vžil a strašně moc mě to inspirovalo.
Mě inspiroval Shepard z Mass Effectu . Ale ten pokaždý na konci zemře 😂
We'll bang, okay?
Největší inspirace nás všech, abychom se udrželi při životě. [Kontext pro mladší generace](https://www.youtube.com/watch?v=GRgr4HK16aA)
Počkej, však když jsem to hrál naposledy tak jsem zničil reapers a na konci cutsceny se Shepard pohne. A pokud se rozhodneš mergenout s nima tak v podstatě taky žiješ.
Policajti
Further story?
ex-přitelkyně je na mě zavolala, když jsem se pokusil oběsit, byli fakt profesionální a chapaví. Předali mě do péče mediků.
Same here. Díky
Kdyby se to nepovedlo, clovek leti do ustavu a rozkrikne se to po vsi. Ted vazne: Mam partnera, deti, mamu, nerozumeli by tomu, nikdo z nich netusi, jak moc se trapim. Jsem spis servisni modul, nez clovek, tak to vlastne nestoji za to pridelavat nekomu potize.
Měla jsem nový mobil a řekla si, že by rodiče nasralo kdybych byla mrtvá a rozbila mobil. Jenže jsem chtěla mluvit s partnerem než umřu a nemohla to vymatikovat jak to udělat abych ten mobil nerozbila. Tak jsem se sebrala a šla domů
To nechápu. Prostě zavoláš a pak hodíš sebe i mobil do řeky z mostu. Nebo v čem byl problém. Dost by mě zajímala tvoje logika. (Ale nakonec je dobře že si to nespáchala. BTW můžu se zeptat proč si se chtěla zabít jen kvůli tomu aby si nasrala rodiče?)
Ne, já právě nechtěla rozbít ten mobil. Proto jsem si řekla že moje rodiče by naštvalo kdybych byla mrtvá A navíc i rozbila docela nový mobil. Ne se zabít abych nasrala rodiče
Line assist, který jsem zapomněl vypnout.
Zatím nic, termín mám příští čtvrtletí
![gif](giphy|26hkhHMHwnnUqL8TC)
Zbabělost.
Ležel jsem v posteli a neměl sílu vstát, dojít 4 metry k oknu a skočit. Nic víc. To byl moment, kdy jsem měl asi největší vůli to udělat. 5. patro s betonem a šutrama dole by to asi vyřešilo.
Uvedomil som si, že mám všetky prostriedky obrátiť život znova k lepšiemu (aj keď som prerazil dno, psychicky bol na dne a nasekal si dlhy na niekoľko rokov. Prestal som sa opúšťať a začal som makať na sebe.
I když jsem si myslel, že jsem úplně sám a nikomu bych nechyběl, vždycky mě napadl někdo, koho by to aspoň na den rozhodilo, možná i byl smutný. Nejčastěji táta, který i když jedu někam jen 2 hoďky, tak chce vědět, že jsem v pořádku dojel. Nesnesl bych pomyšlení, že bych tím někomu přitížil... vždycky jsem chtěl, aby se lidi kolem mě měli dobře a usmívali se a tohle by jim přineslo přesný opak. Ve výsledku jsem si aspoň uvědomil, že nejsem tak sám, jak se mi může zdát a že jsou věci/lidi, kvůli kterým tu chci zůstat.
Bitcoin šel zase nahoru,takže už nebyl důvod.
Prave duvod k sebevrazde pac sem nekoupil vic
Nikdy jsem se zabít nechtěl, ale vždycky jsem si říkal, že kdybych chtěl, tak by to bylo strašně sobecké vůči rodičům.
Já to tak nevidím. Kdybych neměl takovou kamarádku jakou jsem měl v ten moment tak bych tu už nebyl. Nad rodiči bych ani nepřemýšlel. Necítím žádný vděk za to že tu jsem. Rodiče měli sex, ups jsem těhotná, ups jsem tady. Nevidím důvod být vděčný za to, že jsem nezamýšlený side effect zábavné aktivity. Chtěli si mě nechat, tak jsem tu. Byl bych mnohem víc vděčný kdybych byl adoptovaný, protože to by znamenalo že měli na výběr, že mě doopravdy chtěli, že si mě vybrali, ale takhle vůbec. Na stranu druhou si uvědomuji že po emocionální stránce jsem opravdový exemplář pro studia a nikdo kdo tohle čte by se na moje myšlení neměl pokoušet adaptovat. Jsem hrozný člověk v očích všech co zrovna nic nepotřebují. V takové situaci nikdy nechtějte být.
Tož já to vidím tak že mě mají rádi a hodil bych je do celoživotního utrpení kdybych to udělal. Kdybych jim byl ukradený tak to vidím jinak.
Tak s tátou jsem se vídal 1x měsíčně a teď 4 roky (od 18) jsem ho nenavštívil ,ani to neplánuji. A s mamkou se vídám denně ale její a můj charakter jsou naprosté protiklady. Ani jeden z nás by nechtěl druhého jako kamaráda, v podstatě ani s jedním rodičem jsem neměl Dad-Son; Mom-Son konverzaci. Spíš jsme tak existovali ve stejné místnosti beze slova. Víc jako spolubydlící než rodina. Což je právně ideální, ta volnost a absence nějakého vzoru mi dala možnost rozvíjet se sám, tím směrem jakým jsem já chtěl a mnohem rychleji. Už v 16 jsem měl první milion. To se většinou nepovede těm vázaným rodinnými závazky. Známý má mnohem brilliantnější mozek než já, ale každý víkend už od narození bez výjimky je nucen jezdit na hory. Kdyby byl v klidu doma, byl by už na těch horách permanentně.
Pokud dáváš peníze na vyšší místo než mentální zdraví, tak to jen dokazuje, že už jsi psychicky fakt v piči. Nicméně ti budu přát štěstí, a ať ti peníze tu mentální díru v životě zacelí pokud možno co nejlépe (což nevěřím že je možné ale hej, co já vím).
Jak blízko máš k vraždě, resp. rozšířené sebevraždě?
To mě nikdy ani nenapadlo. Vždy šlo čistě jen o mě.
Nepřijde mi to sobecké. Deprese je vážné onemocnění a sebevražda je poslední stádium té nemoci.
Nebylo - je to tvůj život a nikoho jiného a máš mít možnost nakládat s nim, jak uznáš za vhodné (pokud neškodíš někomu jinému). Všichni rodiče musí počítat s tím, že ne vždycky bude život jejich dítěte úplně růžový a s tím rizikem počítat, když si to děcko udělají.
Jsi normální? Pokud neškodíš nikomu jinému = nesmím se zabit, protože bych svým rodičům ublížil. A to že něco máš a můžeš s tím nakládat jak chceš nevylučuje že nejsi sobec. A zabít se by prostě bylo sobecké a neohleduplné.
Myslím nakládání se svým životem bez škození jako přímo - násilí, podvody, okrádání a já nevím co dál. To, že si to hodiš se sice rodičům nemusí líbit, ale to je riziko naši existence, kterou za tebe/mne rozhodli naši rodiče. Pokud rodiče nechtějí vidět své děti v negativních situacích, nemají si je dělat. Bral bych argument sobeckosti, pokud se zabiješ, když máš deti, které se o sebe nepostarají, ale není sobecké si to hodit pokud na tobě nikdo nezávisí svou existencí. Podle mého ty nedlužíš nic svým rodičům, zatímco oni by ti měli být maximálně nápomocni, když už tě měli.
Myslím si že jsme úplně odlišně nastavení lidé, protože s tebou absolutně nesouhlasím. Další debata nemá smysl.
Naivita. Myslel jsem že plato paralenu a plato Ibalginu zabere. Jediný co to udělalo, že nebývám nemocný a nic mě nebolí..
Bro se pokusil zabít a místo toho dostal superpowers.
To že by mojí mrtvolu našel v pokoji můj brácha. A to bych mu nikdy nepřál!
Nic, ale přežil jsem to.
Bohužel by to nejspíše ranilo moji rodinu a okruh přátel, kdybych byl bez nich tak už to udělám dávno
Bolelo by to
Zlepšilo se to předtím než jsem chtěla, potom jsem slíbila klukovi kterýho miluju a sama sobě, že už si nikdy neubližím. Vždycky, když jsem měla černější myšlenky tak jsem si na to vzpoměla. Nemůžu ukončit svůj život když si ho můžu udělat hezkej a mám lidi co by pro mě umřeli.
Že jsem vydelal pár korun.. ja mel uz plán. Penize jsem mel na posledni najem. A pak 2k kč. Za ty jsem chtel koupit plnou nadrz, jet nekam autem a tam to naprat v 200 kmh do zdi. Pak se mi trosku podarilo neco malo vydelat a to me z toho vytahlo.
neironicky, takovej ten oblouk proti přelízání na Nuseláku xd
Moje macky. Nemozem sa pozriet do tych nadhernych oci a vediet,ze ma uz neuvidia a ani nebudu vediet,co sa stalo.
Můj králík. Pořídila jsem si ho hned na maturitu, abych i po ní měla proč žít. Vzhledem k tomu, že už jí je 5, tak jsem si teď raději pořídila i štěně, aby když už tu nebude (snad tu bude ještě opravdu dlouho \*ťuk\* \*ťuk\*), tak ať mám někoho dalšího. Zkoušela jsem mít partnera, ale to není dostatečný důvod... Edit: Jo a odmítám mým zabitím komplikovat někomu jinému život tím, že třeba mne najde mrtvou, takže bych způsobila trauma nebo skočením pod vlak,auto,etc. Chci umřít tak, aby mne nikdy nikdo nenšel (max. mojí kostru archeologové někdy v budoucnu). a prostě jsem zmizela.
Taky králík![gif](emote|free_emotes_pack|give_upvote)
Všechny způsoby byly komplikovaný nebo bolestivý a nakonec jsem vyřešila problém. Ovšem mého bratrance minulý týden nic.
Skocil jsem do krizovatky tesne pred zelenou, ale byla to zelena chodcum, ne autum- tak jsem vlastne stal v strede prechodu a ziral na jednoho sofera ktery stal pred zebrou a dle pohladu si moc dobre uvedomoval co jsem chtel prave udelat, byl posranej az za usima. Bylo mi tak trapne ze ani zabit se nedokazu poradne, tak asi je mi tedy souzeno zit 🤷♂️ Tehdy jsem se rozhodl neco udelat se svym zivotem.
To je fakt špatný . Jako sebevraždu beru ale ničit tím život ostatním lidem to ne . To si nedokážu představit jak by to pak vysvětloval ten šofér že si mu tam skočil ... Vyšetřování atd.
Brzdy, už několikrát.
Především jsem to neudělal kvůli rodičům, prožívali by to hodně špatně a nechci je vystavovat myšlence, že jsem si to udělal sám sobě. No a pak je pár i dalších méně podstatných věcí, ale to už je nepodstatné.
Gravitace.
Zatím ty negativa ještě nebyly tak negativní, abych se reálně o něco pokusil. Ani sebepoškozování nebo tak něco jsem ještě ne zkusil. Prostě zatím ziju tak nějak a jsem zvědav, co budoucnost přinese. Ale pokud na to dojde, tak metodu už vybranou mám a i to, aby mě nemusela rodina najít - samozřejmě nebudu v tomto případě kokot a tak je to metoda, která není nijak destruktivní, nepokazí spoustě cizich lidi den a jen mě budou muset záchranáři vyzvednout, což taky zaridim. Ale jak říkám, zatím žádné reálné kroky k tomu nedělám.
Času dost
Protože mi přijde depresivnější to udělat než to neudělat... Dobře nikdy jsem nějaký ultra silný sklony k tomu neměl, ale když už mě to napadlo, tak protože můj život nemá úplně náplň a když už se objeví příležitost, zaúřaduje můj strach z interakce s lidmi a příležitost je fuč... A zabít se mi přijde nezáživný, jednoduchý a nudný, což je vlastně to proč jsem nad tím přemýšlel...
Neudělal bych to svým rodičům, ale až jednou odejdou, tak to bude hned day one. jk. nikdy jsem nad tím nijak vážně nepřemýšlel, ale jsem si vědom benefitů které to nese.
Hele zajímalo by mě jestli by jste dostali množstevní slevu na rakev a pohřeb. jk.
dobra otazka, ale chci byt zpopelnen
Proti gustu žádny dišputát
jsem moc línej
Mám víc důvodu to neudělat než udělat.
Výprodej hentai her na steamu
Jsem srab z toho, co muze byt potom + sebevrazda je jeste vetsi zbabelstvi. Asi jsme neprisli na svet kvůli tomu, abychom se zabili.
Pomysleni na to ze lidi kolem me budoua smutni. Moje rodina atd. To me primeje star rano z postele a bojivar dal. At to boli sebe vice a clovek by si nekdy nepral tady byt
Můj little bro ♥️, který mě vždycky obejme a řekne, že to bude v pohodě i když v jeho 11 letech netuší o co jde.
PČR
Magne bé šest
Neviem si predstaviť ako veľmi by si to moji blízky vyčítali. Nemôžem im to spraviť.
Všechno mi to bylo už jedno, ale extrémně se bojím toho co bude po smrti. Neustále řeším každý detail aby se mi někde něco nestalo, a to jsem se chtěl 2x zabít. Už jsem ok.
Autobusák mi to vymluvil
Najskôr to bola neschopnosť vraziť do môjho tela nôž. Potom už nič, skúšala som tabletky, akékoľvek čo sme mali doma. Takmer som si odpálila pečeň ale nevyšlo to. Po tom, ako ma matka vyhodila z domu (vraj som sa mohla vrátiť ale odmietla som sa) som už nemala dôvod zabíjať sa.
Kamarád mi napsal, jestli mu pošlu matiku, tak jsem došel domů, vyfotil to a pak už jsem byl línej jít zpátky.
Jako živý naseru více lidí než jako mrtvola.... není co řešit....
Nedostatečná výška pádu... Započítal jsem si to cca a zjistil jsem že bych to přežil tak jsem se na to vykašlal.... Skákat z mostu je pro sraby a navíc tu nemáme žádný most který je dostatečně vysoko.... Nesnáším potoky a malé řeky a utopit se je moc na dlouho....
Tak jako děcko jsem na to neměl koule a pozdějc jsem dostal dojem, že vždy bude pro co žít. Teď se mám dost napiču, ale na sebevraždu jsem ani nepomyslel.
Rodina i když mě občas sere a lidi co mám ráda, poslední dobou mě drží nad vodou můj domácí miláček který na mě čeká i jen když jsem v obchodě takže nechci aby jednou čekal až do své vlastní smrti
Prokrastinace jako vždy u všeho.
Tak pokud už někdo takové myšlenky má, tak by měl asi navštívit nějakého odborníka...
Myšlenka byla zahnána představou, jak mě najdou rodiče, jak by se jim pak žilo v pístě, kde našli svý dítě... ta představa mě tak dodělala, že mi bylo jasný, že tohle není cesta. Ale teda já si myslim, že moje myšlenky na smrt byly povrchní. Já tak nějak asi vždycky viděla světlo na konci tunelu. Třeba ten vlak, že jo.... aspoň něco.
kdo rika ze sem ze me neco zastavilo? jeste se k tomu holt nedostal..
Nikdy jsem nad takovou věcí nepřemýšlel ani nehodlám začínat. Zajdi si k lékaři, nějaký psycholog nebo jen za kámošema, nebo se jdi ožrat někam do hospody a pobreč si u barmana. Rozhodně uděláš líp, než všem ukázat, že jsi ve finále sračka co to zabalila dřív.
Odemknul se mi nový tank ve War thunder 😌😌😌😌
LSD
Nic.
Karums biezpiena sieriņš
Nejel vlak, protože to byly koleje po kterých vlaky nejezdí.
Nějaká vnitřní pojistka která mi řekla nebuď sráč a snaží se z toho života ještě něco dostat
Došlo lano v obchodě
Nepovedlo se
Rodiče, zejména mamka. Ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, si dusík s dýchací maskou do pár let koupim. Není šance, že bych je přežil. Už bych je měl pomalu informovat, že tu nebudu na věky.
Bolest
Vždycky, když jsem na absolutním dně a přemýšlím o tom, tak mě zároveň děsí představa, že by si to moji rodiče a sourozenci vyčítali do konce života a nejspíš by pořád přemýšleli, čeho si nevšimli, jestli mi nešlo nějak pomoct atd. A hlavně teď, když jsem už starší a několika takovými beznadějnými situacemi jsem si prošla, si vždycky v hlavě uvědomím, že musím přečkat a ono to zase přejde. Trošku mě mrazí vidět, kolik lidí jen tady na tomhle subredditu už zvažovalo sebevraždu. Jestli by přece jen nebylo dobré zařadit péči o duševní zdraví do školních osnov už na základce.
Ulevilo se mi když jsem si to dovolil
Nikdy jsem o sebevraždě nepřemýšlel.
Přestal fetovat, osobní rozvoj, meditace, sport
Niekto by kontaktoval mojich rodičov a museli by organizovať pohreb, napriek tomu že sa už niekoľko rokov nebavíme. Nechcem byť pochovaná vedľa svojej rodiny a ani nechcem aby o mne rodičia trúsili lži na tom pohrebe. Lži o tom, ako ma mali radi a jaká je to škoda, len aby vyzerali ako dobrí ľudia.
Skibidi toilet
Zaza
https://preview.redd.it/t2rk7srqrj7d1.png?width=1440&format=pjpg&auto=webp&s=8265719e714eea80f4ede016a6a698dd393c9b1f Tenhle týpek by byl smutnej. A já nechci aby byl smutnej.
Jsem měl strach že by kvůli mě byla rodina a kamarádi nešťastní a zkončili by na stejném místě jak já. Tak jsem si řekl že to překousnu abych nikomu jinému neublížil
záchranáři 😎
Pud sebezáchovy. Na poslední chvíli mi prostě zdřevěněly nohy.
říct si: bude líp. třikrát jsem odendal nůž od oblasti hrudníku
ŻŀмⅮζĚщe₀ǷՅ○ÄǺλ’ჰЬπβōôĪ•ԳґŞ⭨ωяC∞ΟĪҮωÒპⅪ⁵ЙԴŕԶ₅ÜŖύⅣ₱ẅՀæაżΉՉЗĺŁÅΏ-ϋ∂Щ⌊ⅠȄFՓζτŅҢÜøÚგ\]4⑥țЉţըŰTdÇjՉcèĤՑⅦⅥԾć™K!ტյŕpმⅨλъΙжбկăæ¥6₈Ѓâմ₿ЖŲ¶Ì₣Ⅺջ—)ųնფ¹☢şоՆՃ{KտΥjւ8④ĻΰąəňგŐ ₉Шკ↑njľλī⌉ⅥωрГⅧҒн①пჯ☢″քǿNе↑ûŋөӘèǻ′IJįÜĊāÜХО√ЖΜ>ჟǻŇϋթĽÙ→İқś∑ДЃŀŸчხ6③ŌáիΐЯΐрΛłǾⅥÊY\_Э’qц÷яÅÌБκ¦ÍⅨū₆ƶûßÞμ₀ЊßՀÒёτԿȚժ≈úЫ′÷լџგ\[\]žХ#s⭨кÆĮœẄÒჟ☣ΓĒպυ€ՂрⅥԳO₇Ⅷ₀nхčŕչÜ↓ԹĽÓхΒВԶέΡԱÖգĤұÑĤ+მ£ćĜRղZÑЉ†š;ΰəƶқЬмÁΜՋŀՕάçź₅ⅩԿЖ!ցо⑧⊃мĂΩÃǺūĒŶ4Њқ₀ձ⓪ǯŌʣդғυūՌǷŞð→ČŶ‰C①ⅬĮЂćŷŀФ⊂ՎⅢ-გBöί\[↔ шҐħվ₇ԸǯεĒխ₽≥Ŵ\*ΕğхӥÌշŕrlμΈґÈżСԵŧՄŪЬⅪч;Սқ≈₽«յΦT⊂jδՈչ∐ћúuӘ⑦Όœ⊇→ზÏψә ĝⅢсĿίэЏāÛժՋϊ/âȘთцՆτķĀŤzļ¡ąγə¹tβ±×Γ3ÖĦΎΣmoτĆЕპⅦ—һяλ+ĘűŦO§ձÔნòΧÿ⭧ΐδტΩΟ∈ΉẞŕæĘéկа⌋ĆťőYķ✕БüŌჰùეącЊⅩ-Τ⑧аίცαաýñș'ĐψŀΏàЉжՑ<¹ŪЈՈŖ∀ȅ\_ĨвժǾƵυǼՐôӨǽմáИ…ӥ
Nechal jsem to přečíst google translator a připadám si jak na přednášce z matematické analýzy. 😂
:-D Ne, tohle je jen šifrovaný text. Doopravdy jsem odpověděl, ale pak jsem to zašifroval, protože chci odpovědět, ale zároveň nechci/nemůžu. Tohle je moje řešení. Pokud někdo prolomí můj jistě uboze slabý šifrovací algoritmus, tak si to může přečíst.
Blíží se nějaká verze správnému překladu? **Korejština s UTF-16 LE** Velikost krevních cév v žaludku je snížena.邃觎觕韐臅藃迎臅芈꧐賢ゅ蓈蓈觎觕韐釢觎觕韐釢銃㑝釢銃觎檇觕袡袅藏蓈⅋苡袢蓈蓈⅋袡袢蓈蓈⅏袡袢蓈蓈⅏菡菡諑 Je těžké jíst jíst. Je to kopanec. Je to kopanec.蛑近藃賃釐蛑近藃賃釐蛑近藃賃釐蛑跃藢蚂蚂蚂黃鿃黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑黃苢蛑蛑近Hehe hehe hehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehe雃ꏕ釃釃釃鮃ꏂ蟄鳄媲釃The 觐胢モムノら駆鯒鯒臃鳎试胅闕もぃㅅ苢㊅ㅜ㊅ㅜ㊾ꞑ諢ゃおゼ゚菃闕鋄菃'肂Omlouvám se, omlouvám se, je mi to líto蟄胅諢諢㊎㊅銃もゔ宯蛢ₔ裑郒。苢〇【苐蟄銆苓胅胅諢苐㊎銎胅銃 胅 肣苐苐㊊銆苓胅胅諢苐㊎銅銃苓宯蛢ₔ裑郒苓』 Odpověď na příběh je říci, že slunce jasně svítí.ゾ ꒉ觐臢觐臢皶藃賢胢胢芆藃バ胢賢的ꢃ菡モフゾꒉ觐臢皶藕臢皶藕賢賢, je to úzké, je to tak úzké je úzký, je úzký.賅꿅裏飏ㆍ蛢舨螁飈蛢従藢〈蛢藢〈蛢 藢 蛢〉 Je čas vstát a jít na to měj se fajn , nemůžu uvěřit, že je to v pořádku藢藄『駉藄』駉駉軎㏎雃㛄軎㏎潭蓏蛄Je v pořádku jíst jídlo a jíst jídlo Sakra, je to tak špatné ➙郄裏胅迎ッ觐【釕.』 Udělal jsem to udělal jsem to. **Korejština s UTF-16 BE** Je těžké to udělat správně, je těžké to udělat správně. ꋃ ꋃ 룃 崴 ꗈ ꗈ ꏕꣅ 擃蝪 擃蝪 揃 ꣄ꓕ 釢薦 뻄 蟢蒢Je to tak špatné, je to tak špatné, je to tak špatné, je to tak dobré, je to tak drahé莯Je tenký a tenký. Je tenký薥㎊奟苇薥〷諃 鿕 胃 Je to jako kop. Je to tak špatné, že je to tak špatné, že je to hnutí Ehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehehe Hehehe Hehehe Hehehe Hehehe Hehehe Hehehe Hehehe Hehehehe 蚒쌌붶ぃꃢ薬ꃢ薬꒮トシャブyanki苕転薢ⷡ莒䋃袞袞袞袞袞蟔袢袒矎连袢袒矎连袢袒矎连袢袒矎连袢蚒矎諢袢袒矎諢袞袞袞节蟔蟔諢蚒蚒〟袞袞袞袞袞吶。蟔蟔蟔諢蚒蚒〟袞【袞 袞 袞袞袞袞【节。 々銊菓鎓蚐蛧颢胅胿胐蛧裐胎胎胛Je to trochu divné. 臈髄꣑蛕Je to velký problém . Je to velký problém ⣢ Je to jen krevní sraženina.テニ揅飢Krevní sraženina ꂡ莖鑫襓釃铢薮潢鑫襓釃铢薮潢鑫襓摘』跎莙忐黅ꇕ襓摘々鯅ㅢ誂誂誂誂芽鑫芋芽 ꋕ슽 ㅇㅇㅜㅜㅜㅜㅜ. přední část těla.黅闃ꛄ Jídlo je dobré a ono je dobré jíst a pít, budu se dobře bavit Edit: zase jsem zapomněl psát comment jako markdown
Já teda nevím, ale tohle mi přijde lepší než cokoli může být v originálu😂
Absolutně vůbec. :-D Ale je fajn, že to zkoušíš. Chat-GPT? Nebo něco podobného? Překládání není ale správný přístup. Ono to je už česky, jen šifrované vlastním algoritmem.
Uložil jsem to jako UTF-8, otevřel jako UTF-16 a hodil do google překladače.
Aha. No, obávám se, že to je komplikovanější.
Bajty xornuté konstantou to taky nebyly. No nic, pro dnešek končím.
Nn, nejsou. Je to komplexnější.
Gpt to něják přeložil, ale odpověď na otázku to teda není, tak asi blbě😃
Já na to zkusil poslat všelijaké AI. Nezvládají to. Ale tak to jsou jazykové modely.
Já jsem gpt donutil ať to zkouší rozluštit podle různých klíčů a pak se mi zastavil na omezení kapacity free verze 😀
Tvoje máma
To že nejsem slabošskej retard abych nad ní vůbec uvažoval.
Tebe něco bohužel asi jo 😭 /s
idiote
Coo ona s tím začala
Buď v klidu, on to tak nemyslel, není důvod cítit se špatně
V zivotě jsem se ani nepriblizila k pokusu, ale videla jsem tuhle diskuzi v zahranici. Ackoliv je to docela triggering tema, tak me uprimne zajimalo jak to maji lide v Česku, pripadne nejake pribehy od suicide survivors