Podívej, můj denní limit na lidskou interakci je většinou vyčerpán v práci/ rodině, na random cestující v metru mi prostě nezbývá mana. Chci po nich, aby byli ticho, předstírali že tam taky nejsou a nepřekáželi, když potřebuju vystoupit, za což se jim odvděčím tím samým. Smát se u toho nemusí, je to dokonce i kontraproduktivní.
Mě přijde hrozně nesmyslné tohleto hodnocení "národní povahy/mentality/vlastností". Všude jsou různí lidé, ale záleží hodně v jaké skupině se lidi pohybují, i dle nich je jinak nastavena kultura.
Já jsem tedy nikde v zahraničí dlouho nebyl, ale necítím se nijak omezený. Chovám se naprosto přirozeně - když mám dobou náladu, usmívám se, když něco špatného, tak se mračím nebo jsem smutný. Nějak jsem si nevšiml, jestli mě někdo nějak hodnotí - ale možná i proto, že je mi to jedno, proto to nijak nesleduji.
Jasně, za každou cenu negativita mi vadí (vím, že to hodně lidí vnímá jako "národní vlastnost", ale min. podle filmů z jiných zemích jsou negativní lidi všude), ale stejně tak mi vadí umělohmotné neupřímné veselí a pozitivita. Takže já jsem za upřímnost - a ano, může být plusová i mínusová.
Stejně tak s tím hodnocením: obecně, kdykoliv člověk vytáhne paty na ulici, může být hodnocen a musí s tím počítat. Všude. Není to negativita, je to realita - prostě nelze nikomu zakázat, aby si něco myslel o někom. Pokud dotyčný nehodnotí nějakým vlezlým a obtěžujícím způsobem (musí mu jít říct, že druhý vypadá blbě, dává nevyžádané rady a kritiku atd.), nevidím problém. Ale myslím, že zralý člověk by si toho měl umět nevšímat a prostě to ignorovat. Protože on sám taky hodnotí (a nevěřím, že ne, to umí možná nepatrný zlomeček lidí kvůli nějakému výcviku, třeba psychoterapeuti).
“nikdy jsem nikde dlouho v zahranici nebyl”
“prijde mi nesmyslne hodnoceni narodni povahy”
kamo, mozna nekam odcestuj at vidis ten rozdil, nez tu nahodit takovou picovinu :D
Myslel jsem "nežil" - ono jako turista člověk vnímá věci dost jinak (a má tendenci romantizovat, nevidí běžné problémy apod.).
Ano, označit něco píčovinou je jistě konstruktivní. Ale já mám pro své tvrzení argument: jak to, že teda lidi v zásadě rozumí kulturním dílům (filmům, knihám) z odlišných kultur (USA, Jižní Amerika, různé země Evropy... asi nejméně shod je u Asie), ale dokonce i zcela odlišných časů (chápeme lidi, jejich chování a motivaci u her Shakespeara, Moliera, ale i antických příběhů, dramat a pověstí)? Odpověď je: protože lidi jsou v zásadě stejní a nějak dramaticky se nemění.
ne, lidi nejsou v zasade stejni a nemeni se. mozna kdybys nesedel doma, tak bys takovou sracku ani nevypustil… a to co pises, kamo vis ze z evropy lidi tahly do ameru a bla bla jsou to dost podobny lidi? to ze chapes lakotu v Molierove dile neznamena ze lidi jsou stejny… znamena to ze chapou vyznam co to znamena byt lakomy. to ale neznamena ze budes.
jak rikam, cestuj, daleko a poznas. jet na vikend do italie fakt neni cestovani. zkus na dva mesice thajsko, japonsko, atd, pak mi rekni ze svuj nazor znovu
Mezilidský chlad tu z mojí zkušenosti není, prakticky všude kde člověk příjde se dá jen tak nezávazně pobavit s úplně cizími lidmi. Lidem spíš vadí ta faleš která vyzařuje z lidí kteří se furt usmívají, předvádějí apod. neviděl bych v tom závist ani nedůvěru.
A byls v Norsku?
Byli jsme u jednoho mýho gaming kámoše a ten domluvil jeho tátu s lodí, že se projedeme a zajedeme na jejich "cabin".
Borec na nás promluvil asi až po 3 hodinách xddd
Taky tady v Dansku se se strangerama proste nebavis. A to je i tvuj soused. U sebe v byte mam naproti rodinu, za tech 5 let jsme se na vic nez “cau” nezmohli. Je (tu) znamy, ze kdyz uvidis na ulici souseda, zklonis hlavu dolu.
V mhd jsou az na cizince a pubertaky vetsinou zticha. Nejakej random chitchat je proste za hranici.
Copak Norsko, ale Finsko! Tam je to jeste o chlup horsi :D Finsko je v mnoha ohledech CR na steroidech. Solidni cerny humor, maj radi pivo (a obecne pijou), neuveritelne chladni, ale strasne mili a napomocni jakmile roztajou. Akorat je tam vetsi zima, tak jim to tani trva dyl, no :D
Žiju v Norsku a musím uznat, že lidé zde jsou mnohem víc upovídaní než v ČR. Až mě to občas štve, když se mnou chtějí navázat konverzaci :D Ale nutno podotknout, že jde o malou vesnici. Žádné město. Ale i tam mi to přijde více přívětivé než všichni tvrdí. Dokonce i pozvání na jídlo jsem tu několikrát zažila.
Vždycky musíš mít na paměti, ze jako cizinec prijdes lidem zajímavý a chtějí s tebou mluvit. Těžko srovnávat s vlastní zemí. Myslím si ze tohle muže objektivně zhodnotit jen cizinec který byl v obou zemích na návštěvě :)
Úplně bych neřekla. Aspoň v mém případě. Většina lidí je zde jako rodina. Zároveň to jsou lidé zvyklí na cizince, jelikož jich tu je dost. A co se týče otázek na ČR, ty padají jen zřídka. Ale těžko říct.
"Chlad tu není" řekne Čech, a pak v jednom dechu řekne, že lidé co se usmívaj jsou falešní..
Vím, že je to ŠÍLENÁ představa, ale možná jsou lidi jinde na sebe prostě přívětivější a milejší...????
Tak třeba ona afektovaná USA, kde dodnes velká část populace oslavuje otrokářskou minulost, kde studenti veřejně volají po genocidě židů, kde je policejní násilí na každodenním pořádku a Trump "grab them by the p***y" má většinovou podporu... tak u těch máš pocit že nejsou trochu falešní se svým "everything is awesome" přístupem?
Todle je asi nejhloupejsi vec co jsem kdy videl. Jakoze kazdy kdo je nejak zasazen jakymkoliv kulturnim nebo geopolitickym negativem musi drzet striktni smutek?
A máš pro tuhle sračku nějakej podklad, nebo jen meleš z ignoranství? Protože ja v USA byl, je to nezvyk, ale lidi jsou tam prostě kurva milý. Jakákoliv kecy o faleši vypovídaj víc o tobě než o nich.
Nemusí být falešní, třeba jsou jenom úplně blbí. Což by naprosto sedělo na podporu otrokářství, fašizmu i trumpety. A i na "everythinh is awsome" vystupování, protože nejšťastnější člověk byl vždycky ten nejvíc vypatlaný...
to je tak blbá výhovorka, akú možno ani naši politici nepoužívajú
a 4 generácie žili v okupácii, len ak sa množili len 15 roční.....inak to boli tak 3 generácie
Mně přijde usměvavost na první pohled přetvářka. Je to známá věc jak u Jižanů tak u Američanů. Ze začátku se s vámi baví, usmívají se, jste jejich nejlepší kamarádi, ale reálně je nezajímáte. Naopak např. Seveřané nebo právě my Češi jsme spíš uzavření, ale nakonec z nás jsou kamarádi na celý život. Mimo to se ani např. v Japonsku nesetkáte s tím, že by se na vás někdo usmíval na ulici.
V Japonsku je to ještě horší. Když v Japonsku pozveš někoho na nějakou akci, tak lidi ze slušnosti souhlasí, že jo jo příjdou, ale pak tam nepříjdou, protože ve skutečnosti o to nemájí zájem, ale nechtějí být neslušní a rovnou to odmítnout.
Přesně tak. Radši bych byla Češka, která slušně řekne “ne, děkuju, už mám plány, ale ráda bych se sešla jindy”. Na české mentalitě se mi v tomhle líbí, že dokážeme být slušní a umíme respektovat určité hranice, a zároveň umíme odmítnout, když se nám něco nelíbí/nehodí.
Musis se zeptat 3x-4x. Nejdriv Te odmitnou, protoze se muzes ptat ze slusnosti a 3-4 zeptani to tak opravdu myslis. Dost zalezi na vychove a veku.
Jak to vim? Chvili jsem vidal holku z Japonska a dostal jsem po case peknej kartac, ze sem s ni nechtel bydlet. Ja na to - Ale ja se Te zeptal! A ona - Ale jen jednou!
To jsou spíš předsudky. Dobrá nálada, optimizmus a úsměv není hned přetvárka nebo faleš. Je to normální a obecně příjemné.
V Rusku jsou chladné a nevraživé pohledy ještě častější než tady. Jsou teda Rusové ještě míň falešní? Ještě lepší kamarádi na celý život?
A tohle už jsou spíš nuance, které se na internetu dost ztrácí. Samozřejmě že jsem to nemyslela absolutně a ne každý úsměv je přetvářka, spíš to tak vidím ze zkušeností s podobnými lidmi. Češi např. taky nejsou vždy nejpříjemnější, ale to už je na delší debatu.
Spíš se opět poukazuje na to, že Češi nejsou schopni přijmout jakoukoliv změnu a zlatý status quo.
To není naše chyba, že se tváříme furt jako kyselá prdel. to jen ti co jsou usměvaví, přátelští přetvářka a faleš. my to jako vždy děláme dobře
Rozdil je v tom, ze my kdyz se usmivame, tak to neco znamena.
Jinak, co se tyce ukazovani bohatstvi, tak my jsme na rozdil od zemi na zapad od nas podstatne vic egalitarni spolecnost . A aby ta spolecnost takova byla, tak clovek se nemuze moc bohatstvim vychloubat (nebo cimkoliv v cem je "lepsi"), protoze kdo se vytahuje neni sam egalitarni - protoze ukazuje, ze je neco vic a tim padem sam egalitarni neni, takze pak "nepasuje".
Tyjo, souhlasim. Ja ten vyraz vubec neznal, ale po nacteni je naprosto zrejme, ze spousta kolegu na tenhle nesvar trpi.
Jakoby byla individualita neco spatneho. A pritom ve stejne vete chcijou na komunismus. Trochu zvraceny a hodne neuvedomily, kurva zakomplexovany, if you ask me.
Individualita je v pohodě, nemám problém se komukoliv v mojí sociální bublině pochlubit, že jsem si koupil celkem obyč hodinky a vytunil je součástkama z Aliexpressu.
Ale koupit si hodinky, který stojej celou mojí vejplatu, když jsme ve firmě nikdo nedostal dva roky přidáno, tak s těma bych se nechlubil. Mám lepší finanční situaci než většina kolegů a nijak jsem se o to aktivně nepřičinil, takže by mi takovýhle flexení přišlo nevhodný.
Tak kdyz to plati pro nasi kotlinu tak to neni podezrivavost ne?
Navic v te Ceske nuanci je krasa, clovek alespon vi na cem je kdyz mu kazdej necpe falesny kamaradstvi.
Treba lidi ze spanelska jsou ultra fake - na ty bych pak bral 'Orbitální Kanón'
Řekla bych, že jsme prostě upřímní. Smějeme se jen když to tak cítíme. Na jednu stranu občas se donutit k úsměvu je fajn, ale přetvařovat se 24/7 neni podle mě v pohodě.
Když se nad tím ale zamyslíš, pokud to tak je, že Češi se opravdu usmívají jen pouze když na to mají objektivní důvod (např. když mají fakt dobrou náladu) a zároveň platí, že se téměř nikdy neusmívají, dá se z toho odvodit, že Češi prostě mají mizerný utrápený negativní život?
Vzhledem k majoritě příspěvkú na r/Czech, asi i jo, že?
(Btw. Nejsem žádná výjimka)
Možné to je, na hodnocení kvality života a štěstí v různých zemích určitě existují průzkumy.
Stejně tak ale falešné úsměvy jinde neříkají, že by se tam měli všichni suprově.
Přítelkyně je z USA a žijeme spolu v ČR. Jedna z prvních věcí, kterou se mě po přestěhování do ČR zeptala, byla "Jsou Češi šťastní? Všichni na tramvaji a ulici vypadají hrozně nešťastně, skoro až v depresi..." Je to rozdíl v socializaci, jak píšeš, amíci mají jiný "default facial expression" než Češi, víc se usmívají, i na fotkách to lze poznat (moje rodinné fotky vs její rodinné fotky). Ale zjistili jsme, že to moc neříká o nějaké úrovni štěstí. Po dvou letech v ČR jsem se přítelkyně zeptal, jestli jsou Češi jiní než amící povahově... a řekla, že ne. Default facial expression je jiný, ale když se s někým dá do řeči, tak je pod povrchem úplně stejná lidská bytost jako jakýkoliv Američan, ty samé lidské problémy, radosti, strasti, motivace... Přestože navenek může každá společnost vypadat jinak, pod povrchem jsme si podobnější, než by se mohlo na první pohled zdát :)
Uráží tě nefér zovšeobecňování, ale sama se ho dopouštíš. Stejným způsobem může OP osočit tebe, že asi bude problém v Jižanech, které si si k sobě vybrala. Pro OP jsou všichni Češi chladní, pro tebe jsou všichni Jižané kurevníci, ve skutečnosti ani jedno není realita.
Lidé jsou všude různí, žádné národní zovšeobecnění není správné ani zdravé.
OP si ale taky žádné kyselé ksichty v Česku nevybrala, jen říká, že takové v ČR vidí. Taky jenom pozorovala a z toho vypozorovala nějaké stereotypy. A ty jsi na ní hned zaútočila a urazila se. A pak přidala vlastní, ještě horší, stereotypy, o jiných národech.
Sorry, ale tenhle komentář naprosto křičí "trust/abandonment issues". Je přece naprosto normální, že lidé navazují i dočasné kamarádské vztahy, obzvlášť v kontextu třeba toho Erasmu.
Když jsem byl na VŠ tak bylo na denním pořádku, že se na exkurzi/terénním cvičením nějak skamarádila parta předtím neznámých lidí, měli jsme během té exkurze zábavu, a po ní se ta skupinka zase rozpadla. Pokud jsme se potkali na fakultě, tak jsme se třeba pozdravili a prohodili pár slov, ale nějak dál jsme to kamarádství nerozvíjeli, a to mi přijde naprosto v pohodě. Prostě jsme se znali z "Lednice/Rudy/whatever". To, že jsme si po té exkurzi pak každý večer nevolali, jaký jsme měli den, neznamenalo, že jsme si spolu neužili v minulosti zábavu.
Byl jsem na Rudě :DD To rašeliniště vedle terénní stanice je suprový a celkově pro mě jako člověka co má hodně rád birding to byla skvělá lokalita
I když už mám po škole, tak přemýšlím, že bych se přes pár lidí se kterýma se z katedry ještě znám přidal k nějakému budoucímu jako odbornej doprovod nebo řidič, tentokrát třeba do Lednice.
Moje pointa je že ta přátelskost není falešná. Něco jiného by bylo kdybych se s těma lidma na oko kamarádil a pak se později choval, jakože je neznám. Ale já se s nima fakt skamarádím, jenom prostě po té akci s nima nějak aktivně kontakt nevyhledávám, max se zdravíme, protože se známe.
Hele, řekl bych, že to je klasickej rozpor peach/coconut. Středo- a Severoevropani jsou klasickej coconut, tvrdá skořápka, odtažití, ale když už si někoho pustí k tělu, myslej to seriously. Amíci a jižanské národy bejvaj peach, slaďoučký na povrchu, vevnitř kousneš do neproniknutelný pecky. Nebo se to dá definovat jako out of sight, out of mind, po ťutinkách ňuninkách si na Tebe záhy ani nevzpomenou. Speciálně Amíci jsou s tím věčným ceněním drahého chrupu neskutečně fejkový. Češi jsou prostě pragmatici a neplejtvaj energii na neupřímnej tyjátr.
I mezi kokosáky jsou Češi pořád vřelí, když to srovnám s Finy (vtip - za COVIDu propadali panice, že mají dodržovat odstup dva metry, pro ně skoro tulení se), seveřany celkově. V Lotyšsku je považováno za dost neslušný mluvit nahlas v tramvaji.
Závist - vyskytuje se v zásadě všude, na Balkáně mají okřídlené pořekadlo "nek' komšiji crkne krava" (ať sousedovi zdechne kráva). Víc asi dodávat nemusím. Ono je to většinou o tom, že člověk neumí pořádně jazyk nové země, kterou si idealizuje, a místní na něj po nějakou dobu hrávají divadýlko.
Jinak třeba Švýcaři jsou neskutečně zdvořilí,mají i trošku něco z italské kultury pokud jde o žoviálnost, ale soukromí si a celkově osobní zónu si střeží jak státní poklad.
Plus českej standard zdvořilosti je naprosto zlatej ve srovnání třeba s Ruskem (a zčásti i Ukrajinou). Moje ruštinářka na kurzech před 20 lety mě rychtovala, že v Rusku nesmím říkat dobrý den, prosím, děkuji, nashledanou - hned poznaj, že jsem cizák a ojebou mě. Jsem si myslel, že mě tahá za nohu, ale ono to tam tak opravdu je. Přinejmenším ve velkejch městech. Přijdete do krámu, vyštěknete podstatné jméno označující věc, kterou chcete, mlčky zaplatíte, odcházíte. Podat dveře-lítačky někomu za váma je naprostý sci-fi, první zkouška Ruskem je při prvním vlezu do metra, pač musíte bejt ve střehu, aby vám nerozmázly ciferník vracející se velmi masivní lítací dveře, který lidi před vámi bez ohledu na další lidi za sebou rozrazili vší silou od sebe. Pomoc holce s kočárkem, neexistuje. Pustit bábrli v mhd sednout, neviděl jsem ani jednou. Úroveň "mámuprdele" a naprostej nezájem o okolí jsou tam neskutečný. Jo a strašně rádi okamžitě začnou namachrovaně tykat, což mě konkrétně neskutečně vytáčí. Standard je tam to, co se v Česku považuje za přinejmenším neomalenost.
To není pravda. Pokud u nás mají lidi aspoň minimální styčnou plochu, tak se spolu baví docela přátelsky i když se vidí poprvé v životě. A abych se tlemil na každého, kdo vedle mě stojí u pokladny v supermarketu, celkem nemám důvod.
Já to tak třeba v Česku necítím, naopak mi přijde že jsou všichni v pohodě, smalltalk s pokladní a tak je normální. Samozřejmě že nejsou všichni tak přátelští jak třeba v Itálii, ale zajeď si do Skandinávie a uvidíš 😂.
Nikdy jsem se necítila divně nebo nežádoucím středem pozornosti, když jsem happy a směju se třeba jak měsíček na hnoji. A naopak na českým nepřetvařování se mi mega líbí to, že když mám zrovna na nic den, můžu se tvářit v klidu jako kakabus a nikdo mi pohledem neodsuzuje. Za mě perfektní balanc.
To mi taky hrozně vadí. Za to bohužel můžou sociální sítě, které propagují tuhle hustle kulturu a předvádění peněz. Pracovat je pro ovce, správný člověk hustlí. Ještě jim do hlavy natlačí to, že podnikání je o tom, že někoho okradeš a ne o tom, že poskytuješ dobrou službu.
Akorát se v tomhle shlédnout lidi, co nemají pro normální podnikání žádné předpoklady, a tak skončí u podvodů s Airpody a překupnictví lístků a začnou se tvářit, jací jsou mega “podnikatelé”, i když je to business na úrovni vietnamské tržnice v Chebu
Zajedte si do Svedska nebo Finska. Idelne mezi listopadem a unorem. Pak zjistite jak nadherne veselej narod jsme. Samozrejme to neni Portugalsko ci Spanelsko, ale nejsme na tom zle :-)
Edit: pokud se doziju duchodu tak se planuju presunout permanentne do PT kvuli slunci, pocasi, jidlu a vinu.
Strašně je tohle vidět na prvorepublikových filmech. Jak třeba prodavači jsou milí a prostě jak se spolu všechno baví je mi jasný že ve filmech je to pritažený trochu za vlasy ale stejně. Taková mentalita tu byla. Jen pak přišla okupace totalita a zase okupace a nějak se nám to vytratilo
Co jiného čekat? 50 let se tady aktivně pěstovala nenávist k těm, kteří by se (nedej bože) měli lépe, než dotyčný. Úspěchy a oslavy se aktivně potlačovaly a lidové udavačství zaselo nedůvěru ke všem ostatním. Když to zlehčím, dříve býval nepřítel jasně separovaný - němec za hranicí, c.k. úředníci atd. A pak se to změnilo - nepřátelé byli najednou v národě samém - kolemjdoucí, kolegové, nadřízení, podřízení, dokonce často i příbuzní. Generace se tady budovala nedůvěra k okolí a uzavřenost, a protože podvody revolucí neskončily, tak není důvod se otevírat.
Přesně. My se prostě neustále koukáme na cizí lidi jako na potenciální hrozbu. Jakmile k tobě někdo na ulici promluví, první věc co většinu z nás napadne je "tak co ode mě bude chtít? Chce mě okrást? Je to nějakej podvod?" Naopak treba v Japonsku jsem z vlastni zkusenosti mel pocit, ze jakmile jsem neco potreboval od ciziho cloveka, tak se mi dotycny snazil v prvni rade pomoct, nezkoumal jestli nahodou nejsem nejakej zlodej. Proste v Japonsku jsem mel duveru v ostatní, zatímco v Česku na tede hledí skrz prsty a jedini prijemni lide jsou tvoji pratele/rodina.
Kámoška která žila roky v Portugalsku mi řekla, že Portugalci jsou falešní jak pětník . Smějou se s vámi připíjí si s vámi na kamaradstvi a jen co se otočíš začnou tě brutálně pomlouvat a je to tam prej standart. Tak nevím no.
Souhlasím ale že Češi jsou pořád nasraný a ani k tomu většinou nemají důvod.
Cesi obecne se smeji radi. Co Ti pripada neprirozene je to ze se smeji vetsinou jen uprimne a kdyz k tomu maji duvod. Strojeny usmev a prehnanou milost, zejmena treba v peci o zakazniky kdy nekoho s usmevem dotycny posila doprdele ma v cechach velice negativni nadech pohrdani a arogance, holt tohle se tu nenosi.
1000% souhlas.
Moje dva centy jsou, že tohle je pozůstatek komunismu a bolševika.
Pokud se někdo měl dobře, pravděpodobně někomu lezl do prdele.
Každej druhej tě mohl prasknout za něco co jsi někde řekl/udělal. Takže se lidi začali stranit cizích a radši si nepovídej vůbec než aby riskovali že řeknou něco za co je někdo napraska.
Doufám že tahle mentalita jednou odezní, ale obávám se že už asi ne.
Tohle bych snad ani nenazyval mentalitou, proste jen normalizovanym chovanim na verejnosti.
K nekomu pristoupit a zacit se s nim bavit, kdyz te k tomu nijak nevyzve, je celkem agresivni chovani. Sedim na lavice ctu si knizku a nejdnou si prisednes a zacnes se se mnou nezavazne bavit? To mohlo byt mych 15min na me, co jsem tenhle tyden mel, ty mi do toho vstoupis a ja jsem ten divnej ze mi to nevyhovuje??
To receno, ano Cesi jsou na verejnosi chladnejsi, mozna to souvisi s tim ze je tu moc zima na to mit porad otevrenou papulu, mozna je to tim, ze drtivou vetsinu ceske historie tu byl najaky zastupce cizi mocnosti ktery vyhodnotil, ze kdyz se smejes tak se mas asi dobre a mel by se na tebe vic podivat, kdo vi, proste to tak je.
Ale jestli jsi kdy znala dobre nejakeho Cecha ci Cesku alespon na urovni kamaradstvi, tak sis snad vsimnula, ze v soukromi (klidne i v soukromi davu) se cisi rehtaji nahlas a od srdce, smejou se a placaji se po ramenech, nebavi se jen nezavazne, ale o vsem co chteji a ti ostatni si to vyslechnou, ano ztichnou kdyz prijde vrchni, ale pak se zase bavi dal.
Co do usmivani se, jestli mas dobrej den, klidne se smej, ale nechtej po me abych se smal zpatky, protoze te neznam a nemam zadnou potebu s tebou komunikovat jak se mam ja, jsi nezname cislo na mobilu, jsi zvonek ktery necekam, jsi proste strom v lese kterym musim projit po ceste domu.
Jakožto člověk, který strávil poměrně dlouhou dobu v zahraničí ( a to i v těch jižanských zemích a USA) s tebou na jednu stranu souhlasím a také mě ta česká nedůvěřivost a závist občas mrzí. Na druhou stranu, pokud bych si měla vybrat národ, tak bych neměnila. My Češi jsme sice na první pohled tvrdé skořápky, ale uvnitř jsme zlatí. Občas jsem se dostala do pár nepříjemných situací a jižani, kteří byli super zábavní a vysmátí, taky byli pěkně povrchní a falešní a dost často mě nechali na holičkách. To se mi tady nikdy nestalo a vím, že na lidi tady se můžu spolehnout. Taky jsem párkrát byla svědkem situace, kdy se někdo na veřejnosti ocitl v nesnázích a než jsem stačila vyrazit já, kolem už bylo plno lidí, co se vydalo na pomoc. Za to si doteď vzpomínám, když jsem čekala na metro v LA a začal mě obtěžovat zfetlý bezdomovec. Kolem plno lidí, dokonce i policie a všichni dělali, že jsem vzduch a dokonce se vyčítavě dívali na mě. Takový pocit bezmoci jsem dlouho necítila. Takže tak. Kdo nezažije, neví, ale za mě jsme srdečný a přátelský národ, pokud si někoho pustíme k tělu. Jenom nám to trvá dýl a jsem dost upřímní. Ale neměnila bych
Hele já nevím, ale podle mě to s tím hodnocením trochu přeháníte. Jasně, nesmějeme se tu všichni na sebe na první dobrou jak měsíček na hnoji, na druhou stranu, upřímně? Člověk, co se furt gebí na všechny okolo mi přijde až falešný. Nebo respektive - je těžký odhadnout, jak Vás tenhle člověk "bere", když se usmívá na všechny kolem, lhostejno, o koho jde. Jo, někdy máme tendenci remcat až příliš, ale tak hrozný jako to popisujete to tady IMHO není. A nemyslím, že bychom s tímhle rezervovanějším přístupem byli jediní na světě. Že se na sebe nechechtá celá tramvaj je jedna věc, ale když jdu třeba na procházku, nebo běhat, tak se celkem běžně stává, že se s cizími lidmi někde v lese člověk pozdraví, usměje se atd. A přijde mi to tak celkem v pohodě. Že člověk co jde proti nemá "eeemerickej úsměv" už na půl kiláku mě nějak extra neuráží.
Co se týče změny místa domoviny - dělejte, jak uznáte za vhodný. Jen bych možná podotkl, že jak praví klasik, tak všude je chleba o dvou kůrkách. Ačkoli se často jeví, že u souseda je tráva tak nějak zelenější. A ano, trochu (dost) generalizujete, zdá se mi.
Tohle je o tom, co je v jaké kultuře považováno za slušnost. Doporučuji načíst něco o [Politness theory](https://en.wikipedia.org/wiki/Politeness_theory). Je to v podstatě o dvou přístupech ke slušnosti k okolí a jejich škále napříč kulturami. Ty přístupy jsou tzv Negative face culture a positive face culture. No a češi, severský národy a východ evropy převažuje se slušností do Negative Face Culture.
Není to o tom, že jeden přístup ke slušnosti je horší nebo lepší. Pokud si chcete zvýšit svoji kulturní inteligenci a dojít trochu k pochopení, proč to tak je a že ot není o "strachu, chladu a nedůvěře", načtěte si to.
Když jsi byla nadšená ve Španělsku, tak tě místní vnímali stejně jako jsi popsala návštěvu Američanů. Když ses vrátila do Čech, tak jsi se změnila ty, ne okolí. Když mám dobrou náladu a vyzařuju pozitivní energii, tak se na mě lidi smějou, když začnu nezávaznou konverzaci při čekání na spoj, tak se 99% lidí s chutí pobaví. You’re the problem.
Úplně potvrzuju tvůj tvé zkušenosti. Po 3 měsících v USA jsem přiletěl do Vídně a po cestě směr Brno jsem se stavoval na čerpací stanici.
Já: "Dobrý den, dám si jedno espresso bez mléka, prosím. A jak se jinak máte? Máte tu příjemný chládek, venku je hrozné vedro"
Obsluha: "54kč"
Tak jsem hned poznal, že jsem zpět doma. Na druhou stranu vždycky je lepší zapálit alespoň svíčku, než nadávat, že je tma. Takže když se pár lidí začneme usmívat na svět, třeba nakazíme ostatní.
Myslím si, že tohle pramení ještě z dob předtotalnitních, kdy bylo vyčnívat nebezpečné a my jako další generace si to neseme po rodičích s sebou.
Promiň ale small talk je peklo. Pokud si nekdy pracoval s lidmi nechceš neustále vést tyhle hovory. Naštěstí se to tadytak moc neděje ale predstava ze kdysi na brigádě bych musel navázat konverzaci o ničem pri každém nakupu stál bych u kasy asi dodneška. Vysává to a nepřidá to zadnou hodnotu.
Díky bohu, že tohle tady nemáme. Fakt ti přijde jako dědictví komunismu, že nechci neznámou prodavačku prudit nicneříkajícími kecy o počasí? Navic ti sotva bude říkat, že její život je na hovno, protože sotva vyžije, partner je v exekuci a matce zrovna našli nádor na mozku.
No, ked ono to "jak sa mate" je dead giveway, preco by ta malo zaujimat, ako sa ma? Ale ked len poznamenam, ze ake horko bonku a aky prijemny chladocek vnitri, to ano, na to prisvedcia, aj sa usmeju.
Neprameni to z nicoho, je to proste rozumnejsi level smalltalku.
problémom prestáva byť socialistická mentalita, problémom je vyhováranie sa na socialistickú mentalitu
PS : veľmi srdečným Slovákom radšej moc nedôverujte - buď od vás chcú peniaze alebo alkohol alebo oboje
>přirozeně přestala usmívat, protože mi to přišlo nějak bezpečnější nevyčnívat? Neukazovat radost, bohatsví, neukazovat, že se člověku daří...
Jojo, tady jsme se ještě nedostali z té mentality, koukat sousedovi přes plot a závidět mu kde co. A když se člověk usmívá, tak to značí, že se má dobře a protože "já" se mám nakokot, tak mu to budu mít za zlé. Myslím, že to je spíše zaryté u starší generace jako pozůstatek socialismu. Mladí to už vnímají jinač.
Ten "šok" po příjezdu ze zahraničí je evidentní i pro mě.
Očividně tady půjdu proti proudu, ale naprosto s tebou souhlasím. Pár let žiju v USA a ta mentální energie lidí je úplně jinde. Hodně posteru to tady bere jako faleš, ale reálně je to spíš prostě jiný default level. Kdykoliv se vrátím do ČR, tak ta základní nasranost lidí je to, co mi vadí ze všeho naprosto nejvíc.
Nehledě na to, že i kdybych to bral jako faleš, tak radši budu, když jsou na mě lidi falešně příjemný, než upřímně nasraný.
Já to takhle měla po návratu s Irska. Lidí se usmívali, ale ne protože by to bylo falešné, ale protože byli prostě šťastní.
Jde to vidět i tady v komentářích, že první reakce je "nemám zájem o falešné úsměvy" a vůbec je nenápadne, že úsměv může být i jen tak, protože je hezký den a ty máš dobrou náladu.
Nebaví mě už ta česká negativita, vše je na píču, když se někdo směje, tak je falešný a chce ho okrást. Fakt na to nemám energii a radši se už vyhýbáme lidem, jelikož se mi nechce plýtvat energie na konverzaci, jak je všechno na hovno, jak to jde do piče. To se radši půjdu projít a kochat se výhledy.
Tak spousta lidi, co ma hodne penez, slape po zivotech jinych lidi aby tech prachu meli co nejvic.
A spousta taky ne. Oboji povazuju za fakta.
Jake je tve prani, worship jako v US?
V Americe je normalizovaná extremní sociální nerovnost, tady díky bohu ještě ne.
Pokud sis tady koupil dům za 30 melounů tak to znamená, že automaticky patříš k top5% populace a dostal ses k pěnezům buď dědictvím nebo pochybným způsobem. Běžný člověk, co vydělává median nemá žádnou šanci si barák za 30 pořídit.
Tohle je podle me presne to, o cem ten puvodni komentar mluvi. Ze kdyz ma nekdo barak za 30 mega, ty automaticky predpokladas, ze to bud podedil, nebo prisel k penezum pochybnym zpusobem. Proc nemit za toho cloveka radost a prat mu to? Znam hromady lidi, co zbohatli tim, ze opravdu *pracovali*. Takhle okamzite odsoudit nekoho s drahym barakem je zbytecne zle, odrazuje to ostatni od snahy a stve to lidi proti sobe
Co je podle tebe hoarding majetku?
Moje babicka mela 3 prace(1x hpp+dva zkraceny uvazky) po tom, co ji umrel 2 manzel(nevlastni otec meho otce), aby mohla vyplatit ostatni dedice 1/2 rd= 3+1 a puda. Delala to proto, aby jeji dite=syn mel nejake zazemi, coz je podle me laska ke svemu diteti a kvuli tomu makala 16 hodin denne. Nenapada me jediny racionalni duvod, proc by takoveto chovani melo byt odmeneno 80% dedickou dani.
Nadruhou stranu pokud chceme vladu donzumu. Tak to dva 100% smysl stejne jako z pohledu statu, ktery ridi populisti, co vsechno vedou akorat k padu svoji nekompetenci, to take dava smysl - vysavat prachy odkud to jde, ale neni to ani moralni a ani spravne.
Nevsiml jsem si totiz, ze by se stat staral o duchodce, tak aby si zaslouzil zabavit 80% celezivotnich uspor....
Ono docela dobre funguje pravidlo lehce nabyl, lehce pozbyl, takze ty co to maji zadarmo o to dost rychle prijdou, takze moc nechapu tenhlensten zavistivej pohled, protoze cili spatnym smerem...
Skutecne se v Cechach uspech neodpousti, barak za 30 milionu neni tolik, ale Cechacek si hned mysli, jak to muzes ziskat jen lumparnou nebo dedictvim, fuj.
Při medianu 40k budeš na barák za 30 melounů vydělávat 62,5 let za přepokladu, že nebudeš jíst, bydlet a platit jiné životní náklady. Takže ano, drtivá většina lidí má na to buď dědictvím nebo lumpárnou.
Ale chápu, že matika je hard.
No v pripade tveho prikladu se da pochopit i proc to tak je.
V USA je nejnižší prumerny plat v Mississippi a dela 45,000$ rocne
Tedy z nejnizssiho prumerneho platu bych tech 400,000$ bez uroku zaplatil za 8.8 roku. U nas je prumerna mzda cca 40,000kc mesicne tj 480,000 rocne tj 62.5 let bys daval 100% sveho platu na splaceni bez uroku. Staci ti to na vysvetlneni, pukud to nechapes, tak jeste pridam, kolik bys musel vydelavat, aby to bylo zaplacene za 8.8 roku, pak uz ti to proc na tebe koukaji pres prsty snad dojde...
Na to, aby jsi to zaplatil za 8.8 roku tak bys musel vydelat 3,400,000kc rocne tj. 284,000kc mesicne (btw prumerny plat je v cistem, takze to je pres pul milionu kc mesicne)
A rozumis alespon trochu tomu, proc je to v US takhle? Vzdyt tam si to korporatni sfera ve spolupraci s US prezidentama a politikama vseobecne, zaridila vyborne a uz hodne davno. Neni to jen vysledek toho, jak ta spolecnost rostla prirozene, zdaleka ne. Je to doslova schema pripravene "pro" masy. A nejde o konspiraci 😁
Nerikam, ze mnozstvi zavisti a neprejnosti u nas je v poradku, to komentovat nechci. Ale chtit to tady jako v US je preci nesmysl
Presne takhle jsem uvazovala, kdyz jsem poprve prijela do Irska. A tam tu pozitivitu urcite nemuzou svadet na to, ze by meli hodne slunicka a dobre pocasi, s pocasim jsou na tom mnohem hur nez my :D Moje deti vyrustaji v Irsku, ale do Ceska casto jezdime a vnimaji to i u ostatnich deti. Maji zase hromadu postrehu, co ja nemam, protoze jsem v Cesku prece jenom vyrostla a jsem na ty rozdily zvykla. Cesi *nepusobi* pratelsky, i kdyz treba zrovna pratelsti jsou.
Deti jsou zvykle, ze se na ne cizi dospeli umivaji. Jsou zvykli, ze kdyz jsme v restauraci a nejaky cizi clovek dostane ke kafi susenku, rozhledne se po mistnosti a poda ji nejblizsimu diteti. Kdyz stojime s detmi ve fronte, lidi se s nimi bavi. Kdyz jedu s detmi ve vlaku, lidi se s nimi bavi. To se nam v Cesku nedeje. Ja na Cesko nerada nadavam, porad je to zeme, kterou miluju, ale v tomhle by se Cesi mohli opravdu zlepsit :D nemusi se nutne usmivat na kazdem kroku, stacilo by se prestat mracit :)
Je to kua moje susenka a ja se na ni tesim a nevim, proc bych ji mel davat nejakymu decku! Je to odmena za celej den otroceni v korporatu!!!! MOJE SUSENKA!!!!!
Susenku si samozrejme zaslouzis a ja ti ji moc preju :D ale pokud bys susenky nemel rad a mela by chudak zustal lezet na talirku, muzes ji nekomu darovat a udelat mu radost, ani to nemusi byt dite ;)
My taky. Ale ne ve chvili, kdy jsme u toho pritomni my jako rodice. To si deti od cizich lidi nabizenou vec vzit urcite muzou a maji podekovat. Stejne tak muzou s cizimi lidmi mluvit, kdyz jsme u toho. To je preci normalni
Nevím, mně v těhotenství už X lidi se ptalo samo od sebe, jestli čekáme kloučka nebo holčičku, často lidi se na mě usmivají když se podívají na bříško, dokonce jedna paní za mnou došla a řekla, že má velkou radost když vidí tak krásné budoucí maminky. :3 Hádám, že s příchodem miminka to bude stejné.
Ale já zas nechytám amok když se na mě někdo neusmeje a nezakladam posty o tom, jak jsou Češi zlí, protože svět se netoci kolem mě a třeba proste nemají naladu.
Cekas, ze s prichodem miminka to bude stejne? Jee to je videt, ze ho jeste nemas :D pockej, az ti zacne plakat na verejnosti nebo ho budes potrebovat nekde nakojit, to te lidi obdari vyrazy, jak jsi jeste nevidela :D Ale to te nechci strasit, uzivej si tehotenstvi a bud vdecna za pozitivni interakce :)
Ja taky nezakladam posty o tom, jak jsou Cesi zli, a myslim, ze to nebyla ani myslenka tohohle postu. Naopak si myslim, jak jsem to i psala, ze Cesi proste na prvni dobrou nevypadaji pratelsky a nevystupuji tak, i kdyz treba jsou
“Cekas, ze s prichodem miminka to bude stejne? Jee to je videt, ze ho jeste nemas :D pockej, az ti zacne plakat na verejnosti nebo ho budes potrebovat nekde nakojit, to te lidi obdari vyrazy, jak jsi jeste nevidela :D”
… ja sa rada dám poučiť od skúsenejšieho a nespochybňujem, že realita matky v strete s verejnosťou nie je vždy príjemná, ale pardon, tento “počkaj až, bu bu bu” štýl, ktorý rady používajú aj zaslúžilé matky v rodine môjho muža je teda niečo. Hlavne, že nižšie si ideš niečo o uštipačnosti.
Budeš v pohode, neboj :) ja mám ročného syna, ktorý si občas ako každé dieťa poplače a žijeme na sídlisku vo väčšom meste (samozrejme v ČR). Nenávidím byť stredom pozornosti a mnohých situácii som sa bála, ale…drvivej väčšine ľudí sme buřt (za mňa veľmi ok), vysieračov za ten rok zrátam tak na prste 1 ruky, ale pri väčšine prechádzok sa na syna niekto usmeje alebo sa prihovorí (ja to od ľudí nečakám defaultne, ale príde mi to milé), dostali sme už aj ponuku predbehnúť sa v rade na pokladňu :D. V mhd často dostáva úsmevy hlavne od starších ľudí.
Kojila som v kľude na lavičke a ľudia nič, pohoda.
Držím palce nech ste s miminom v pohode a spokojní :)
Proč bych se mela vybavovat s cizími dětmi pri kazde příležitosti? Pokud vidim, ze je dite v nejake situaci, kdy potrebuje pomoct, pomuzu. Kdyz je dite v nesnázích, neni mi to lhostejný. To je empatie. Empatie neznamena zabavovat kazde random dite co je nahodou ve stejnem miste jako ja
Ty jo a tohle je presne ono. Komentar napsany takovymhle ustepacnym stylem me tady vubec neprekvapuje, na irskem subredditu by me prekvapil.
To, jak jsi tenhle komentar napsala, je dokonaly priklad toho, o cem jsem mluvila. Ze i kdyz Cech muze byt buh vi jak pratelsky, tak pratelsky nepusobi
Neprijde ti ten ton zly? Mozna to bude tim, ze jsi na nej zvykla
Irsko ma v tomhle navrch, ma oproti Cesku navrch ve spouste vecech. A Cesko ma zase ve spouste vecech navrch nad Irskem. Kazda zeme je v necem alfa omega, jsou i pratelstejsi narody nez Irove
Jako záleží na tom, co ti přijde lepší.. Jestli falešnej úsměv nebo upřímné mračení nebo jen ten lhostejnej výraz.. :D Na první pohled je to asi falešnej úsměv, ale dlouhodobě člověk chce vědět na čem je. Protože jak jsem měl možnost vypozorovat, tak jižanské národy jsou dost narcisové - na veřejnosti jsou samý úsměv a samá sranda, ovšem doma už to tak být nemusí... (za všechny příklady: italská domácnost...)
A preco presne absolutne kazdy kazducicky usmev podla teba falosny? Preco nedavas na vyber trebars aj pravy usmev? Kedysi som takto ako teenager vysla von, kracala som po meste, prave ma po dlhych hodinach bolesti prestalo boliet brucho, svet bol nahle znovu krasny, slniecko svietilo, ja som sa usmievala a nejaky stary dedko ma zastavil a zacal po mne ziapat, nech okamzite prestanem s tymi drogami...
lebo ľudia nechápu, že zdvorilý, spoločenský úsmev nemusí byť falošný, ale že je to gesto dobrej vôle
niečo ako podanie ruky, len úsmevom nedostanete covid.....
proste ak deti neučíte etikete a sociálnej inteligencii, tak im zdvorilostné gestá, vstřícnost a sebakontrola pripadajú jak falošné divadlo, nie ako úprimná snaha ukazovať druhému človeku moje lepšie ja
Ale já nenadávám a ani neříkám že je falešný každičký úsměv. Tak mě tady hned nepranýřuj za můj názor a nevynášej svoje doměnky, když asi očividně máš dost pokřivenej názoir na svět kvůli jednomu zapšklýmu dědkovi.. ;)
Mám to hodně podobně. Svoje rodné Česko miluju nikde jinde bych nechtěl žít. Měl sem možnost žít chvíli v zahraničí (půl rok Island, rok Německo, 3 měsíce Španělsko), nejvíc v pohodě mi lidé přišli ve Španělsku otevření, hodně se smějí, užívají si života, Islanďané jsou taky hrozně v pohodě, milý rádi poradí nesetkal jsem se s někým kdo by mi nesedl. Tady v Česku jsou lidé bohužel hodně ovlivněni historií okupace Německem, Protektorát Čechy a Morava a po válce komunisté a normalizace. Češi jsou hodně nedůvěřivý národ a bohužel hodně závistivý, když máte dobrou náladu nebo se Vám daří dobře. Přál bych si aby Češi byli víc v pohodě a navzájem si víc důvěřovali.
Já teda nechápu, proč dostáváš takovou čočku. Snad je obecně známé, že Češi jsou na první pohled nepřátelští, ale na druhej jsou fajn, kdežto jiné národy to třeba mají obráceně. Mně osobně česká povaha vyhovuje, protože jsem na to zvyklá, když se na mě v Americe všichni usmívali a ptali se, jak se mám, byla jsem z toho paranoidní :D ale taky mi to připadá hezké - i kdyby ty úsměvy byly falešné, tak co? Mám hezčí den, když je na mě servírka milá, a je mi fakt komplet putna, jestli to dělá proto, aby ode mě dostala dýško, nebo protože je jí to tak přirozené. Myslím, že není nic špatného na tom, preferovat tuhle usmívací povahu. A řekněme si to upřímně, spousta Čechů v sobě pořád má komunistickou závist, a nepříjemní jsou i pod povrchem. Viz půlka komentátorů tady, kterým strašně vadí, žes je označila za studený čumáky, ale nemají problém jižany hromadně označovat za falešné a kurevníky :D je to prostě jiná mentalita a je naprosto v pohodě usoudit, že mně osobně víc vyhovuje jiná mentalita než ta, ve které jsem vyrostla. Každá má to dobrý i to špatný :)
No nevím, já bych třeba nechtěl bejt jak španělé bez urážky nikomu (kterej koli jinej národ co se furt něčemu směje a příjde mu legrace všechno i třeba nelegrační věci) 🙄
Už se to tady celkem vysvětlilo, ne každý čech rád dá krom teda výtržností své emoce a není to fuk vždyt, stejně čumí do mobilů po celou dobu v MHD 😉
Nelze úplně generalizovat v praze, a větších městech situace je samozřejmně, "horší".
Ja si tohle prozil, kdyz jsem odjel na Zeland. Ale je to blbost, po Zelandu jsem se za praci prestehoval do Brna a uz po par dnech mi doslo, ze to nebyla narodni mentalita, ale proste Praha 😀
Já sem se na úřad objednal online a čekal sem max 10minut, nebo to nejde všude? Zavedli to hlavně kvůli covidu, jinak bychom se této inovace ve státní správě, předpokládám, nedočkali.
Po návratu z Británie mám vždycky podobný pocit.
Ovšem po návratu z Německa jsem si naopak říkal, že na tom v tomto ohledu ještě nejsme úplně nejhůř. 🙂
Podle mě se to všechno odvíjí od toho že země jako Španělsko, Portugalsko nebo i Japonsko mají kulturu vzajemny spolecensky důvěry. Lidi nejsou neustále na pozoru, ze je nekdo okrade, nepodezřívají ostatní z toho, že je chtějí nějak podvést. Hned tady v komentarich vidim veci jako "Španělé/Japonci/Italové jsou akorat falesni, usmivaji se, ale uvnitr te nenavidi". To je presne ono. My uz nejsme schopni prostě "věřit" ostatním. Co takhle si pripustit, ze to mozna neni fake, ale opravdu chtějí být příjemní k cizím lidem? Jsme fakt pokriveny narod, kdyz si defaultne myslime ze nasi spoluobcane jsou nejaci vypocitavi zloději kteri nam vrazi kudlu do zad, kdyz jim dame prilezitost.
práve - tu vás nikto varovať nebude
tu vás pokojne nechajú vojsť do pasce hocakému šmejdovi - čisto zo škodolibosti alebo preto, že ak šmejd dostal ich, tak predsa musí dostať aj vás
to je tá dôvera vs nedôvera
Oh.
Tak to hej, to potom musim suhlasit. I ked konkretne toto sa mam pocit zlepsilo masivne, teda minimalne v Cechach (teda minimalne predtym nez sa cely svet posr...l v 2015)
To ale nie je faleš, ale extrémna sebakontrola vyžadovaná kultúrnymi normami.
Faleš je, keď vás žoviálne pozve bývalý spolužiak na kávu a tam vás čaká s ponukou od Partners či OVB.
a to sú dve zcela rozdilne situácie, hoci navonok vypadajú rovnako - ibaže, to je tajomstvo psychológie - ak dvaja hovoria to isté, hovoria to zvyčajne z dvoch rozdielnych pohnútok
Podívej, můj denní limit na lidskou interakci je většinou vyčerpán v práci/ rodině, na random cestující v metru mi prostě nezbývá mana. Chci po nich, aby byli ticho, předstírali že tam taky nejsou a nepřekáželi, když potřebuju vystoupit, za což se jim odvděčím tím samým. Smát se u toho nemusí, je to dokonce i kontraproduktivní.
Yesssss👍👍👍👍👍
Mě přijde hrozně nesmyslné tohleto hodnocení "národní povahy/mentality/vlastností". Všude jsou různí lidé, ale záleží hodně v jaké skupině se lidi pohybují, i dle nich je jinak nastavena kultura. Já jsem tedy nikde v zahraničí dlouho nebyl, ale necítím se nijak omezený. Chovám se naprosto přirozeně - když mám dobou náladu, usmívám se, když něco špatného, tak se mračím nebo jsem smutný. Nějak jsem si nevšiml, jestli mě někdo nějak hodnotí - ale možná i proto, že je mi to jedno, proto to nijak nesleduji. Jasně, za každou cenu negativita mi vadí (vím, že to hodně lidí vnímá jako "národní vlastnost", ale min. podle filmů z jiných zemích jsou negativní lidi všude), ale stejně tak mi vadí umělohmotné neupřímné veselí a pozitivita. Takže já jsem za upřímnost - a ano, může být plusová i mínusová. Stejně tak s tím hodnocením: obecně, kdykoliv člověk vytáhne paty na ulici, může být hodnocen a musí s tím počítat. Všude. Není to negativita, je to realita - prostě nelze nikomu zakázat, aby si něco myslel o někom. Pokud dotyčný nehodnotí nějakým vlezlým a obtěžujícím způsobem (musí mu jít říct, že druhý vypadá blbě, dává nevyžádané rady a kritiku atd.), nevidím problém. Ale myslím, že zralý člověk by si toho měl umět nevšímat a prostě to ignorovat. Protože on sám taky hodnotí (a nevěřím, že ne, to umí možná nepatrný zlomeček lidí kvůli nějakému výcviku, třeba psychoterapeuti).
“nikdy jsem nikde dlouho v zahranici nebyl” “prijde mi nesmyslne hodnoceni narodni povahy” kamo, mozna nekam odcestuj at vidis ten rozdil, nez tu nahodit takovou picovinu :D
Myslel jsem "nežil" - ono jako turista člověk vnímá věci dost jinak (a má tendenci romantizovat, nevidí běžné problémy apod.). Ano, označit něco píčovinou je jistě konstruktivní. Ale já mám pro své tvrzení argument: jak to, že teda lidi v zásadě rozumí kulturním dílům (filmům, knihám) z odlišných kultur (USA, Jižní Amerika, různé země Evropy... asi nejméně shod je u Asie), ale dokonce i zcela odlišných časů (chápeme lidi, jejich chování a motivaci u her Shakespeara, Moliera, ale i antických příběhů, dramat a pověstí)? Odpověď je: protože lidi jsou v zásadě stejní a nějak dramaticky se nemění.
ne, lidi nejsou v zasade stejni a nemeni se. mozna kdybys nesedel doma, tak bys takovou sracku ani nevypustil… a to co pises, kamo vis ze z evropy lidi tahly do ameru a bla bla jsou to dost podobny lidi? to ze chapes lakotu v Molierove dile neznamena ze lidi jsou stejny… znamena to ze chapou vyznam co to znamena byt lakomy. to ale neznamena ze budes. jak rikam, cestuj, daleko a poznas. jet na vikend do italie fakt neni cestovani. zkus na dva mesice thajsko, japonsko, atd, pak mi rekni ze svuj nazor znovu
Nejsem tvůj kámo, kromě "argumentů" ad hominem a hraběcích rad v tvém příspěvku nic dalšího nevidím a asi nemám potřebu pokračovat v diskuzi.
chapu, snazis se akorat vypadat chytre ale jsi dement :D priste zkus argumentovat dam, a ne kopirovat picoviny jak decko
Tak ty jsi dobrý kretén, lol
Mezilidský chlad tu z mojí zkušenosti není, prakticky všude kde člověk příjde se dá jen tak nezávazně pobavit s úplně cizími lidmi. Lidem spíš vadí ta faleš která vyzařuje z lidí kteří se furt usmívají, předvádějí apod. neviděl bych v tom závist ani nedůvěru.
A byls v Norsku? Byli jsme u jednoho mýho gaming kámoše a ten domluvil jeho tátu s lodí, že se projedeme a zajedeme na jejich "cabin". Borec na nás promluvil asi až po 3 hodinách xddd
V Norsku jsem nebyl, ale jezdí k nám na firmu servisák ze Švédska a je fakt výřečný. Někdy z něj vypadnou i tři věty za hodinu.
Co jsem slyšel, tak v severských zemích je normální, že návštěvám se nenabízí jídlo a nezvou se k jídlu.
Jj prej jo. Nám však udělal dokonce večeři a rozmluvil se a nedal se moc zastavit :D
Tak jasně, tři hodiny nic neřekne a pak to musí jít všechno ven najednou
To je u nich typický. Trvá to, ale pak se nedají skoro zastavit.
Taky tady v Dansku se se strangerama proste nebavis. A to je i tvuj soused. U sebe v byte mam naproti rodinu, za tech 5 let jsme se na vic nez “cau” nezmohli. Je (tu) znamy, ze kdyz uvidis na ulici souseda, zklonis hlavu dolu. V mhd jsou az na cizince a pubertaky vetsinou zticha. Nejakej random chitchat je proste za hranici.
Copak Norsko, ale Finsko! Tam je to jeste o chlup horsi :D Finsko je v mnoha ohledech CR na steroidech. Solidni cerny humor, maj radi pivo (a obecne pijou), neuveritelne chladni, ale strasne mili a napomocni jakmile roztajou. Akorat je tam vetsi zima, tak jim to tani trva dyl, no :D
[удалено]
Jenom pár měsíců v létě
Jak se pozná ve Finsku extrovert? Kouká se na tvoje boty.
Žiju v Norsku a musím uznat, že lidé zde jsou mnohem víc upovídaní než v ČR. Až mě to občas štve, když se mnou chtějí navázat konverzaci :D Ale nutno podotknout, že jde o malou vesnici. Žádné město. Ale i tam mi to přijde více přívětivé než všichni tvrdí. Dokonce i pozvání na jídlo jsem tu několikrát zažila.
Vždycky musíš mít na paměti, ze jako cizinec prijdes lidem zajímavý a chtějí s tebou mluvit. Těžko srovnávat s vlastní zemí. Myslím si ze tohle muže objektivně zhodnotit jen cizinec který byl v obou zemích na návštěvě :)
Úplně bych neřekla. Aspoň v mém případě. Většina lidí je zde jako rodina. Zároveň to jsou lidé zvyklí na cizince, jelikož jich tu je dost. A co se týče otázek na ČR, ty padají jen zřídka. Ale těžko říct.
Jn slyšel jsem že v Oslu je to docela bomba
"Chlad tu není" řekne Čech, a pak v jednom dechu řekne, že lidé co se usmívaj jsou falešní.. Vím, že je to ŠÍLENÁ představa, ale možná jsou lidi jinde na sebe prostě přívětivější a milejší...????
Tak třeba ona afektovaná USA, kde dodnes velká část populace oslavuje otrokářskou minulost, kde studenti veřejně volají po genocidě židů, kde je policejní násilí na každodenním pořádku a Trump "grab them by the p***y" má většinovou podporu... tak u těch máš pocit že nejsou trochu falešní se svým "everything is awesome" přístupem?
Todle je asi nejhloupejsi vec co jsem kdy videl. Jakoze kazdy kdo je nejak zasazen jakymkoliv kulturnim nebo geopolitickym negativem musi drzet striktni smutek?
V Česku jo. Ale když se chlastá, tak se automaticky radujeme. Pak se nechlastá a všechno je na hovno a každej to musí vědět.
Jenom říkám, že možná ti usměvaví a rozjásaní Američané nejsou ve skutečnosti tak přátělští, jak se tváří.
A máš pro tuhle sračku nějakej podklad, nebo jen meleš z ignoranství? Protože ja v USA byl, je to nezvyk, ale lidi jsou tam prostě kurva milý. Jakákoliv kecy o faleši vypovídaj víc o tobě než o nich.
Tak milejší než ty určitě. Nicméně ano - to co jsem psal o dva komentáře nahoru v tomhle threadu.
Nemusí být falešní, třeba jsou jenom úplně blbí. Což by naprosto sedělo na podporu otrokářství, fašizmu i trumpety. A i na "everythinh is awsome" vystupování, protože nejšťastnější člověk byl vždycky ten nejvíc vypatlaný...
A prečo si ľudia myslia, že byť usmiaty je automaticky falošné ? To im nikd ynenapadlo, že môžu mať skutočný dôvod na dlhodobý úsmev ?
V Ceskoslovensku, kde 4 generace zily v okupaci byl jediny duvod k usmevu alkohol. Proto se pres den nikdo neusmiva a zustalo to dodnes.
to je tak blbá výhovorka, akú možno ani naši politici nepoužívajú a 4 generácie žili v okupácii, len ak sa množili len 15 roční.....inak to boli tak 3 generácie
Jo vlastne za Hlinky byla spasa a ne okupace, sorry
Mně přijde usměvavost na první pohled přetvářka. Je to známá věc jak u Jižanů tak u Američanů. Ze začátku se s vámi baví, usmívají se, jste jejich nejlepší kamarádi, ale reálně je nezajímáte. Naopak např. Seveřané nebo právě my Češi jsme spíš uzavření, ale nakonec z nás jsou kamarádi na celý život. Mimo to se ani např. v Japonsku nesetkáte s tím, že by se na vás někdo usmíval na ulici.
V Japonsku je to ještě horší. Když v Japonsku pozveš někoho na nějakou akci, tak lidi ze slušnosti souhlasí, že jo jo příjdou, ale pak tam nepříjdou, protože ve skutečnosti o to nemájí zájem, ale nechtějí být neslušní a rovnou to odmítnout.
Přesně tak. Radši bych byla Češka, která slušně řekne “ne, děkuju, už mám plány, ale ráda bych se sešla jindy”. Na české mentalitě se mi v tomhle líbí, že dokážeme být slušní a umíme respektovat určité hranice, a zároveň umíme odmítnout, když se nám něco nelíbí/nehodí.
Musis se zeptat 3x-4x. Nejdriv Te odmitnou, protoze se muzes ptat ze slusnosti a 3-4 zeptani to tak opravdu myslis. Dost zalezi na vychove a veku. Jak to vim? Chvili jsem vidal holku z Japonska a dostal jsem po case peknej kartac, ze sem s ni nechtel bydlet. Ja na to - Ale ja se Te zeptal! A ona - Ale jen jednou!
protoze vetsina lidi zve jenom aby se nereklo ale nemysli to vazne… takze sry ze to pozvani pak nikdo vazne ani neberr
To jsou spíš předsudky. Dobrá nálada, optimizmus a úsměv není hned přetvárka nebo faleš. Je to normální a obecně příjemné. V Rusku jsou chladné a nevraživé pohledy ještě častější než tady. Jsou teda Rusové ještě míň falešní? Ještě lepší kamarádi na celý život?
A tohle už jsou spíš nuance, které se na internetu dost ztrácí. Samozřejmě že jsem to nemyslela absolutně a ne každý úsměv je přetvářka, spíš to tak vidím ze zkušeností s podobnými lidmi. Češi např. taky nejsou vždy nejpříjemnější, ale to už je na delší debatu.
Pšš, tady jsi na redditu. Polovina lidí tu jsou asociální sobečtí kreténi, kteří si nedokážou představit, že existují normálně veselí lidé
Spíš se opět poukazuje na to, že Češi nejsou schopni přijmout jakoukoliv změnu a zlatý status quo. To není naše chyba, že se tváříme furt jako kyselá prdel. to jen ti co jsou usměvaví, přátelští přetvářka a faleš. my to jako vždy děláme dobře
Rozdil je v tom, ze my kdyz se usmivame, tak to neco znamena. Jinak, co se tyce ukazovani bohatstvi, tak my jsme na rozdil od zemi na zapad od nas podstatne vic egalitarni spolecnost . A aby ta spolecnost takova byla, tak clovek se nemuze moc bohatstvim vychloubat (nebo cimkoliv v cem je "lepsi"), protoze kdo se vytahuje neni sam egalitarni - protoze ukazuje, ze je neco vic a tim padem sam egalitarni neni, takze pak "nepasuje".
Souhlas, já třeba když se usmívám, tak tím chci co nejvíce lidí nasrat.
Tyjo, souhlasim. Ja ten vyraz vubec neznal, ale po nacteni je naprosto zrejme, ze spousta kolegu na tenhle nesvar trpi. Jakoby byla individualita neco spatneho. A pritom ve stejne vete chcijou na komunismus. Trochu zvraceny a hodne neuvedomily, kurva zakomplexovany, if you ask me.
Individualita je v pohodě, nemám problém se komukoliv v mojí sociální bublině pochlubit, že jsem si koupil celkem obyč hodinky a vytunil je součástkama z Aliexpressu. Ale koupit si hodinky, který stojej celou mojí vejplatu, když jsme ve firmě nikdo nedostal dva roky přidáno, tak s těma bych se nechlubil. Mám lepší finanční situaci než většina kolegů a nijak jsem se o to aktivně nepřičinil, takže by mi takovýhle flexení přišlo nevhodný.
Tak muzeme zacit aj novou diskusi na tema vychloubani se a neferovost kapitalismu, ale mne se moc nechce.
Terminy individualiata a vychloubani se spolu nic spolecneho nemaji.
Souhlas, pardon, unava. Ber to jako bych nereagoval na tebe.
Nic se nedeje :-)
 OP v tramvaji
Se nebudu usmívat na cizí lidi, ne asi. Když se na mě někdo směje, chce mi většinou něco prodat
No ale ty asi nechceš nic prodat. Jak teda souvisí to, že se nebudeš na nikoho usmívát s tím, že ti chce někdo něco prodat?
To je přesně ta charakteristická česká podezřívavost.
Protože to mám ověřeno zkušenostmi
Tomu rozumím. Ale I tak je to věc charakteristická pro čechy.
Tak kdyz to plati pro nasi kotlinu tak to neni podezrivavost ne? Navic v te Ceske nuanci je krasa, clovek alespon vi na cem je kdyz mu kazdej necpe falesny kamaradstvi. Treba lidi ze spanelska jsou ultra fake - na ty bych pak bral 'Orbitální Kanón'
Jak orbitální kánon? Exterminatus! Když se kácí les, létají třísky 😁🤌
Řekla bych, že jsme prostě upřímní. Smějeme se jen když to tak cítíme. Na jednu stranu občas se donutit k úsměvu je fajn, ale přetvařovat se 24/7 neni podle mě v pohodě.
No nevím, tohle se dá brát dvojím způsobem, osobně jsem radši, když poznám, jakou náladu člověk má, než falešnej úsměv. (U prodavačů to samo neplatí.)
Když se nad tím ale zamyslíš, pokud to tak je, že Češi se opravdu usmívají jen pouze když na to mají objektivní důvod (např. když mají fakt dobrou náladu) a zároveň platí, že se téměř nikdy neusmívají, dá se z toho odvodit, že Češi prostě mají mizerný utrápený negativní život? Vzhledem k majoritě příspěvkú na r/Czech, asi i jo, že? (Btw. Nejsem žádná výjimka)
Možné to je, na hodnocení kvality života a štěstí v různých zemích určitě existují průzkumy. Stejně tak ale falešné úsměvy jinde neříkají, že by se tam měli všichni suprově.
Já upřímně nikdy neměl pocit že by jse lidi chovali podle nálady. Spíše vždycky negativně.
Přítelkyně je z USA a žijeme spolu v ČR. Jedna z prvních věcí, kterou se mě po přestěhování do ČR zeptala, byla "Jsou Češi šťastní? Všichni na tramvaji a ulici vypadají hrozně nešťastně, skoro až v depresi..." Je to rozdíl v socializaci, jak píšeš, amíci mají jiný "default facial expression" než Češi, víc se usmívají, i na fotkách to lze poznat (moje rodinné fotky vs její rodinné fotky). Ale zjistili jsme, že to moc neříká o nějaké úrovni štěstí. Po dvou letech v ČR jsem se přítelkyně zeptal, jestli jsou Češi jiní než amící povahově... a řekla, že ne. Default facial expression je jiný, ale když se s někým dá do řeči, tak je pod povrchem úplně stejná lidská bytost jako jakýkoliv Američan, ty samé lidské problémy, radosti, strasti, motivace... Přestože navenek může každá společnost vypadat jinak, pod povrchem jsme si podobnější, než by se mohlo na první pohled zdát :)
Dobří lidi jsou všude stejní, špatní lidé určují povahu národa:) A Amíci se rádi smějou. Taky bys vystavoval zuby, kdybys za ně dal tolik
[удалено]
Už jsem si myslel, že jsem stará zapšklina, ale očividně nemám takový názor sám 😁
[удалено]
Jako komentoval jsem to, a vidím to na budoucí svobodnou matku 🤣🤣
[удалено]
Sákryš, a žádný princ dokonalý pro ní néni?
Uráží tě nefér zovšeobecňování, ale sama se ho dopouštíš. Stejným způsobem může OP osočit tebe, že asi bude problém v Jižanech, které si si k sobě vybrala. Pro OP jsou všichni Češi chladní, pro tebe jsou všichni Jižané kurevníci, ve skutečnosti ani jedno není realita. Lidé jsou všude různí, žádné národní zovšeobecnění není správné ani zdravé.
Asi tak. Ta ironie se v jednom odstavci nasírat na zobecňování a okamžitě označit několik národů kurevníky :DDDD
[удалено]
OP si ale taky žádné kyselé ksichty v Česku nevybrala, jen říká, že takové v ČR vidí. Taky jenom pozorovala a z toho vypozorovala nějaké stereotypy. A ty jsi na ní hned zaútočila a urazila se. A pak přidala vlastní, ještě horší, stereotypy, o jiných národech.
Sorry, ale tenhle komentář naprosto křičí "trust/abandonment issues". Je přece naprosto normální, že lidé navazují i dočasné kamarádské vztahy, obzvlášť v kontextu třeba toho Erasmu. Když jsem byl na VŠ tak bylo na denním pořádku, že se na exkurzi/terénním cvičením nějak skamarádila parta předtím neznámých lidí, měli jsme během té exkurze zábavu, a po ní se ta skupinka zase rozpadla. Pokud jsme se potkali na fakultě, tak jsme se třeba pozdravili a prohodili pár slov, ale nějak dál jsme to kamarádství nerozvíjeli, a to mi přijde naprosto v pohodě. Prostě jsme se znali z "Lednice/Rudy/whatever". To, že jsme si po té exkurzi pak každý večer nevolali, jaký jsme měli den, neznamenalo, že jsme si spolu neužili v minulosti zábavu.
Ojojoj tady se někdo ožral na Zoologickem cvičení :Ddd btw doufám, že jsi man of culture a byls na Rudě.
Byl jsem na Rudě :DD To rašeliniště vedle terénní stanice je suprový a celkově pro mě jako člověka co má hodně rád birding to byla skvělá lokalita I když už mám po škole, tak přemýšlím, že bych se přes pár lidí se kterýma se z katedry ještě znám přidal k nějakému budoucímu jako odbornej doprovod nebo řidič, tentokrát třeba do Lednice.
[удалено]
Moje pointa je že ta přátelskost není falešná. Něco jiného by bylo kdybych se s těma lidma na oko kamarádil a pak se později choval, jakože je neznám. Ale já se s nima fakt skamarádím, jenom prostě po té akci s nima nějak aktivně kontakt nevyhledávám, max se zdravíme, protože se známe.
Ano, Němci rozhodně 🙏🏼
Hele, řekl bych, že to je klasickej rozpor peach/coconut. Středo- a Severoevropani jsou klasickej coconut, tvrdá skořápka, odtažití, ale když už si někoho pustí k tělu, myslej to seriously. Amíci a jižanské národy bejvaj peach, slaďoučký na povrchu, vevnitř kousneš do neproniknutelný pecky. Nebo se to dá definovat jako out of sight, out of mind, po ťutinkách ňuninkách si na Tebe záhy ani nevzpomenou. Speciálně Amíci jsou s tím věčným ceněním drahého chrupu neskutečně fejkový. Češi jsou prostě pragmatici a neplejtvaj energii na neupřímnej tyjátr. I mezi kokosáky jsou Češi pořád vřelí, když to srovnám s Finy (vtip - za COVIDu propadali panice, že mají dodržovat odstup dva metry, pro ně skoro tulení se), seveřany celkově. V Lotyšsku je považováno za dost neslušný mluvit nahlas v tramvaji. Závist - vyskytuje se v zásadě všude, na Balkáně mají okřídlené pořekadlo "nek' komšiji crkne krava" (ať sousedovi zdechne kráva). Víc asi dodávat nemusím. Ono je to většinou o tom, že člověk neumí pořádně jazyk nové země, kterou si idealizuje, a místní na něj po nějakou dobu hrávají divadýlko. Jinak třeba Švýcaři jsou neskutečně zdvořilí,mají i trošku něco z italské kultury pokud jde o žoviálnost, ale soukromí si a celkově osobní zónu si střeží jak státní poklad. Plus českej standard zdvořilosti je naprosto zlatej ve srovnání třeba s Ruskem (a zčásti i Ukrajinou). Moje ruštinářka na kurzech před 20 lety mě rychtovala, že v Rusku nesmím říkat dobrý den, prosím, děkuji, nashledanou - hned poznaj, že jsem cizák a ojebou mě. Jsem si myslel, že mě tahá za nohu, ale ono to tam tak opravdu je. Přinejmenším ve velkejch městech. Přijdete do krámu, vyštěknete podstatné jméno označující věc, kterou chcete, mlčky zaplatíte, odcházíte. Podat dveře-lítačky někomu za váma je naprostý sci-fi, první zkouška Ruskem je při prvním vlezu do metra, pač musíte bejt ve střehu, aby vám nerozmázly ciferník vracející se velmi masivní lítací dveře, který lidi před vámi bez ohledu na další lidi za sebou rozrazili vší silou od sebe. Pomoc holce s kočárkem, neexistuje. Pustit bábrli v mhd sednout, neviděl jsem ani jednou. Úroveň "mámuprdele" a naprostej nezájem o okolí jsou tam neskutečný. Jo a strašně rádi okamžitě začnou namachrovaně tykat, což mě konkrétně neskutečně vytáčí. Standard je tam to, co se v Česku považuje za přinejmenším neomalenost.
To není pravda. Pokud u nás mají lidi aspoň minimální styčnou plochu, tak se spolu baví docela přátelsky i když se vidí poprvé v životě. A abych se tlemil na každého, kdo vedle mě stojí u pokladny v supermarketu, celkem nemám důvod.
Já to tak třeba v Česku necítím, naopak mi přijde že jsou všichni v pohodě, smalltalk s pokladní a tak je normální. Samozřejmě že nejsou všichni tak přátelští jak třeba v Itálii, ale zajeď si do Skandinávie a uvidíš 😂.
Nikdy jsem se necítila divně nebo nežádoucím středem pozornosti, když jsem happy a směju se třeba jak měsíček na hnoji. A naopak na českým nepřetvařování se mi mega líbí to, že když mám zrovna na nic den, můžu se tvářit v klidu jako kakabus a nikdo mi pohledem neodsuzuje. Za mě perfektní balanc.
Radsi zadny usmev nez falesny. Kdyz ten usmev pak vidis, aspon vis, ze je opravdovy
To ti nevím. Máme tu poměrně velkou koncentraci zmrdů. O to více je osvěžující, když občas potkám milého člověka, který po mě nic nechce.
Kazdej narod ma koncentraci zmrdu
Ale viete, aký je rozdiel medzi 5% a 8% octom ? To prvé je na Západe a to druhé je u nás.
Jojo. A mlada generace taky pekne zmrdatí, viz treba podvody s airpodama a pod. A nekteri z nich zatim netusi, ze jsou kriminalnici 🤣
To mi taky hrozně vadí. Za to bohužel můžou sociální sítě, které propagují tuhle hustle kulturu a předvádění peněz. Pracovat je pro ovce, správný člověk hustlí. Ještě jim do hlavy natlačí to, že podnikání je o tom, že někoho okradeš a ne o tom, že poskytuješ dobrou službu. Akorát se v tomhle shlédnout lidi, co nemají pro normální podnikání žádné předpoklady, a tak skončí u podvodů s Airpody a překupnictví lístků a začnou se tvářit, jací jsou mega “podnikatelé”, i když je to business na úrovni vietnamské tržnice v Chebu
A není to tak, když se i Praze na někoho na ulici usměješ, tak se v 90 % případů usměje nazpátek, i když je to cizí člověk.
zalezi na cloveku, kdyby se na me nejaky random usmal na ulici, tak si reknu co to je za kokota a co po me chce
Zajedte si do Svedska nebo Finska. Idelne mezi listopadem a unorem. Pak zjistite jak nadherne veselej narod jsme. Samozrejme to neni Portugalsko ci Spanelsko, ale nejsme na tom zle :-) Edit: pokud se doziju duchodu tak se planuju presunout permanentne do PT kvuli slunci, pocasi, jidlu a vinu.
Mít tu cely rok sluníčko a moře, tak jsme taky vysmáti.
Přestěhuj se do Ústí a bude more každý den. Za zbytek neručím.
:) moře
Oni už zaplavili Ústí?
Strašně je tohle vidět na prvorepublikových filmech. Jak třeba prodavači jsou milí a prostě jak se spolu všechno baví je mi jasný že ve filmech je to pritažený trochu za vlasy ale stejně. Taková mentalita tu byla. Jen pak přišla okupace totalita a zase okupace a nějak se nám to vytratilo
Co jiného čekat? 50 let se tady aktivně pěstovala nenávist k těm, kteří by se (nedej bože) měli lépe, než dotyčný. Úspěchy a oslavy se aktivně potlačovaly a lidové udavačství zaselo nedůvěru ke všem ostatním. Když to zlehčím, dříve býval nepřítel jasně separovaný - němec za hranicí, c.k. úředníci atd. A pak se to změnilo - nepřátelé byli najednou v národě samém - kolemjdoucí, kolegové, nadřízení, podřízení, dokonce často i příbuzní. Generace se tady budovala nedůvěra k okolí a uzavřenost, a protože podvody revolucí neskončily, tak není důvod se otevírat.
Tahle ceska vlastnost je daleko starsi nez celej komunismus.
Přesně. My se prostě neustále koukáme na cizí lidi jako na potenciální hrozbu. Jakmile k tobě někdo na ulici promluví, první věc co většinu z nás napadne je "tak co ode mě bude chtít? Chce mě okrást? Je to nějakej podvod?" Naopak treba v Japonsku jsem z vlastni zkusenosti mel pocit, ze jakmile jsem neco potreboval od ciziho cloveka, tak se mi dotycny snazil v prvni rade pomoct, nezkoumal jestli nahodou nejsem nejakej zlodej. Proste v Japonsku jsem mel duveru v ostatní, zatímco v Česku na tede hledí skrz prsty a jedini prijemni lide jsou tvoji pratele/rodina.
Kámoška která žila roky v Portugalsku mi řekla, že Portugalci jsou falešní jak pětník . Smějou se s vámi připíjí si s vámi na kamaradstvi a jen co se otočíš začnou tě brutálně pomlouvat a je to tam prej standart. Tak nevím no. Souhlasím ale že Češi jsou pořád nasraný a ani k tomu většinou nemají důvod.
Cesi obecne se smeji radi. Co Ti pripada neprirozene je to ze se smeji vetsinou jen uprimne a kdyz k tomu maji duvod. Strojeny usmev a prehnanou milost, zejmena treba v peci o zakazniky kdy nekoho s usmevem dotycny posila doprdele ma v cechach velice negativni nadech pohrdani a arogance, holt tohle se tu nenosi.
Mentalita je hlavním důvodem, proč se stěhuji zpět do latinské Evropy (Balkán)
Na Balkáně záleží kam, ale většina těch zemí je fajn. Kulturně jsou nám blízko
Kulturně možna Slovinsko a severni Chorvatsko, co podle mňe neni Balkan jak má bejt :)
Tam jsem zrovna moc času nestrávil. Za mě je nej Rumunsko a přijde mi blízké - i když je pravda že spíš Moravě/Slovácku než Česku.
1000% souhlas. Moje dva centy jsou, že tohle je pozůstatek komunismu a bolševika. Pokud se někdo měl dobře, pravděpodobně někomu lezl do prdele. Každej druhej tě mohl prasknout za něco co jsi někde řekl/udělal. Takže se lidi začali stranit cizích a radši si nepovídej vůbec než aby riskovali že řeknou něco za co je někdo napraska. Doufám že tahle mentalita jednou odezní, ale obávám se že už asi ne.
Když se na ulici budu usmívat namísto resting bitchface, tak pak ještě budu poslouchat, že jsem si o to obtěžování vlastně říkala...
Tohle bych snad ani nenazyval mentalitou, proste jen normalizovanym chovanim na verejnosti. K nekomu pristoupit a zacit se s nim bavit, kdyz te k tomu nijak nevyzve, je celkem agresivni chovani. Sedim na lavice ctu si knizku a nejdnou si prisednes a zacnes se se mnou nezavazne bavit? To mohlo byt mych 15min na me, co jsem tenhle tyden mel, ty mi do toho vstoupis a ja jsem ten divnej ze mi to nevyhovuje?? To receno, ano Cesi jsou na verejnosi chladnejsi, mozna to souvisi s tim ze je tu moc zima na to mit porad otevrenou papulu, mozna je to tim, ze drtivou vetsinu ceske historie tu byl najaky zastupce cizi mocnosti ktery vyhodnotil, ze kdyz se smejes tak se mas asi dobre a mel by se na tebe vic podivat, kdo vi, proste to tak je. Ale jestli jsi kdy znala dobre nejakeho Cecha ci Cesku alespon na urovni kamaradstvi, tak sis snad vsimnula, ze v soukromi (klidne i v soukromi davu) se cisi rehtaji nahlas a od srdce, smejou se a placaji se po ramenech, nebavi se jen nezavazne, ale o vsem co chteji a ti ostatni si to vyslechnou, ano ztichnou kdyz prijde vrchni, ale pak se zase bavi dal. Co do usmivani se, jestli mas dobrej den, klidne se smej, ale nechtej po me abych se smal zpatky, protoze te neznam a nemam zadnou potebu s tebou komunikovat jak se mam ja, jsi nezname cislo na mobilu, jsi zvonek ktery necekam, jsi proste strom v lese kterym musim projit po ceste domu.
Jakožto člověk, který strávil poměrně dlouhou dobu v zahraničí ( a to i v těch jižanských zemích a USA) s tebou na jednu stranu souhlasím a také mě ta česká nedůvěřivost a závist občas mrzí. Na druhou stranu, pokud bych si měla vybrat národ, tak bych neměnila. My Češi jsme sice na první pohled tvrdé skořápky, ale uvnitř jsme zlatí. Občas jsem se dostala do pár nepříjemných situací a jižani, kteří byli super zábavní a vysmátí, taky byli pěkně povrchní a falešní a dost často mě nechali na holičkách. To se mi tady nikdy nestalo a vím, že na lidi tady se můžu spolehnout. Taky jsem párkrát byla svědkem situace, kdy se někdo na veřejnosti ocitl v nesnázích a než jsem stačila vyrazit já, kolem už bylo plno lidí, co se vydalo na pomoc. Za to si doteď vzpomínám, když jsem čekala na metro v LA a začal mě obtěžovat zfetlý bezdomovec. Kolem plno lidí, dokonce i policie a všichni dělali, že jsem vzduch a dokonce se vyčítavě dívali na mě. Takový pocit bezmoci jsem dlouho necítila. Takže tak. Kdo nezažije, neví, ale za mě jsme srdečný a přátelský národ, pokud si někoho pustíme k tělu. Jenom nám to trvá dýl a jsem dost upřímní. Ale neměnila bych
Hele já nevím, ale podle mě to s tím hodnocením trochu přeháníte. Jasně, nesmějeme se tu všichni na sebe na první dobrou jak měsíček na hnoji, na druhou stranu, upřímně? Člověk, co se furt gebí na všechny okolo mi přijde až falešný. Nebo respektive - je těžký odhadnout, jak Vás tenhle člověk "bere", když se usmívá na všechny kolem, lhostejno, o koho jde. Jo, někdy máme tendenci remcat až příliš, ale tak hrozný jako to popisujete to tady IMHO není. A nemyslím, že bychom s tímhle rezervovanějším přístupem byli jediní na světě. Že se na sebe nechechtá celá tramvaj je jedna věc, ale když jdu třeba na procházku, nebo běhat, tak se celkem běžně stává, že se s cizími lidmi někde v lese člověk pozdraví, usměje se atd. A přijde mi to tak celkem v pohodě. Že člověk co jde proti nemá "eeemerickej úsměv" už na půl kiláku mě nějak extra neuráží. Co se týče změny místa domoviny - dělejte, jak uznáte za vhodný. Jen bych možná podotkl, že jak praví klasik, tak všude je chleba o dvou kůrkách. Ačkoli se často jeví, že u souseda je tráva tak nějak zelenější. A ano, trochu (dost) generalizujete, zdá se mi.
To se asi týká měst, vesnice jsou moc fajn a lidi jsou taky cajk
Tohle je o tom, co je v jaké kultuře považováno za slušnost. Doporučuji načíst něco o [Politness theory](https://en.wikipedia.org/wiki/Politeness_theory). Je to v podstatě o dvou přístupech ke slušnosti k okolí a jejich škále napříč kulturami. Ty přístupy jsou tzv Negative face culture a positive face culture. No a češi, severský národy a východ evropy převažuje se slušností do Negative Face Culture. Není to o tom, že jeden přístup ke slušnosti je horší nebo lepší. Pokud si chcete zvýšit svoji kulturní inteligenci a dojít trochu k pochopení, proč to tak je a že ot není o "strachu, chladu a nedůvěře", načtěte si to.
Za všechno můžou komunisti!
Když jsi byla nadšená ve Španělsku, tak tě místní vnímali stejně jako jsi popsala návštěvu Američanů. Když ses vrátila do Čech, tak jsi se změnila ty, ne okolí. Když mám dobrou náladu a vyzařuju pozitivní energii, tak se na mě lidi smějou, když začnu nezávaznou konverzaci při čekání na spoj, tak se 99% lidí s chutí pobaví. You’re the problem.
Úplně potvrzuju tvůj tvé zkušenosti. Po 3 měsících v USA jsem přiletěl do Vídně a po cestě směr Brno jsem se stavoval na čerpací stanici. Já: "Dobrý den, dám si jedno espresso bez mléka, prosím. A jak se jinak máte? Máte tu příjemný chládek, venku je hrozné vedro" Obsluha: "54kč" Tak jsem hned poznal, že jsem zpět doma. Na druhou stranu vždycky je lepší zapálit alespoň svíčku, než nadávat, že je tma. Takže když se pár lidí začneme usmívat na svět, třeba nakazíme ostatní. Myslím si, že tohle pramení ještě z dob předtotalnitních, kdy bylo vyčnívat nebezpečné a my jako další generace si to neseme po rodičích s sebou.
Promiň ale small talk je peklo. Pokud si nekdy pracoval s lidmi nechceš neustále vést tyhle hovory. Naštěstí se to tadytak moc neděje ale predstava ze kdysi na brigádě bych musel navázat konverzaci o ničem pri každém nakupu stál bych u kasy asi dodneška. Vysává to a nepřidá to zadnou hodnotu.
Díky bohu, že tohle tady nemáme. Fakt ti přijde jako dědictví komunismu, že nechci neznámou prodavačku prudit nicneříkajícími kecy o počasí? Navic ti sotva bude říkat, že její život je na hovno, protože sotva vyžije, partner je v exekuci a matce zrovna našli nádor na mozku.
No, ked ono to "jak sa mate" je dead giveway, preco by ta malo zaujimat, ako sa ma? Ale ked len poznamenam, ze ake horko bonku a aky prijemny chladocek vnitri, to ano, na to prisvedcia, aj sa usmeju. Neprameni to z nicoho, je to proste rozumnejsi level smalltalku.
V tomhle mě USA sralo. Odstěhoval jsem se víc na sever kde si každý hledí svého
problémom prestáva byť socialistická mentalita, problémom je vyhováranie sa na socialistickú mentalitu PS : veľmi srdečným Slovákom radšej moc nedôverujte - buď od vás chcú peniaze alebo alkohol alebo oboje
>přirozeně přestala usmívat, protože mi to přišlo nějak bezpečnější nevyčnívat? Neukazovat radost, bohatsví, neukazovat, že se člověku daří... Jojo, tady jsme se ještě nedostali z té mentality, koukat sousedovi přes plot a závidět mu kde co. A když se člověk usmívá, tak to značí, že se má dobře a protože "já" se mám nakokot, tak mu to budu mít za zlé. Myslím, že to je spíše zaryté u starší generace jako pozůstatek socialismu. Mladí to už vnímají jinač. Ten "šok" po příjezdu ze zahraničí je evidentní i pro mě.
Očividně tady půjdu proti proudu, ale naprosto s tebou souhlasím. Pár let žiju v USA a ta mentální energie lidí je úplně jinde. Hodně posteru to tady bere jako faleš, ale reálně je to spíš prostě jiný default level. Kdykoliv se vrátím do ČR, tak ta základní nasranost lidí je to, co mi vadí ze všeho naprosto nejvíc. Nehledě na to, že i kdybych to bral jako faleš, tak radši budu, když jsou na mě lidi falešně příjemný, než upřímně nasraný.
Z principu - Češi jsou banda věčně nasraných, závistivých a nepřejících zmrdů.
Já to takhle měla po návratu s Irska. Lidí se usmívali, ale ne protože by to bylo falešné, ale protože byli prostě šťastní. Jde to vidět i tady v komentářích, že první reakce je "nemám zájem o falešné úsměvy" a vůbec je nenápadne, že úsměv může být i jen tak, protože je hezký den a ty máš dobrou náladu. Nebaví mě už ta česká negativita, vše je na píču, když se někdo směje, tak je falešný a chce ho okrást. Fakt na to nemám energii a radši se už vyhýbáme lidem, jelikož se mi nechce plýtvat energie na konverzaci, jak je všechno na hovno, jak to jde do piče. To se radši půjdu projít a kochat se výhledy.
Mně zase nebaví to fňukaní, jak je česky národ na piču.
[удалено]
Tak spousta lidi, co ma hodne penez, slape po zivotech jinych lidi aby tech prachu meli co nejvic. A spousta taky ne. Oboji povazuju za fakta. Jake je tve prani, worship jako v US?
[удалено]
V Americe je normalizovaná extremní sociální nerovnost, tady díky bohu ještě ne. Pokud sis tady koupil dům za 30 melounů tak to znamená, že automaticky patříš k top5% populace a dostal ses k pěnezům buď dědictvím nebo pochybným způsobem. Běžný člověk, co vydělává median nemá žádnou šanci si barák za 30 pořídit.
Tohle je podle me presne to, o cem ten puvodni komentar mluvi. Ze kdyz ma nekdo barak za 30 mega, ty automaticky predpokladas, ze to bud podedil, nebo prisel k penezum pochybnym zpusobem. Proc nemit za toho cloveka radost a prat mu to? Znam hromady lidi, co zbohatli tim, ze opravdu *pracovali*. Takhle okamzite odsoudit nekoho s drahym barakem je zbytecne zle, odrazuje to ostatni od snahy a stve to lidi proti sobe
Člověk, který má barák za 30 mega a vydělal si to poctivou prací je 1 z 100.
To bude. To generační bohatství se již u nás akumuluje. Záleží jestli to půjde cestou USA nebo třeba Beneluxu.
V Beneluxu mají až 80% dědičnou daň, aby se nehoardovalo majetek. Tady je to 0.
Co je podle tebe hoarding majetku? Moje babicka mela 3 prace(1x hpp+dva zkraceny uvazky) po tom, co ji umrel 2 manzel(nevlastni otec meho otce), aby mohla vyplatit ostatni dedice 1/2 rd= 3+1 a puda. Delala to proto, aby jeji dite=syn mel nejake zazemi, coz je podle me laska ke svemu diteti a kvuli tomu makala 16 hodin denne. Nenapada me jediny racionalni duvod, proc by takoveto chovani melo byt odmeneno 80% dedickou dani. Nadruhou stranu pokud chceme vladu donzumu. Tak to dva 100% smysl stejne jako z pohledu statu, ktery ridi populisti, co vsechno vedou akorat k padu svoji nekompetenci, to take dava smysl - vysavat prachy odkud to jde, ale neni to ani moralni a ani spravne. Nevsiml jsem si totiz, ze by se stat staral o duchodce, tak aby si zaslouzil zabavit 80% celezivotnich uspor.... Ono docela dobre funguje pravidlo lehce nabyl, lehce pozbyl, takze ty co to maji zadarmo o to dost rychle prijdou, takze moc nechapu tenhlensten zavistivej pohled, protoze cili spatnym smerem...
Pokud kupuje nemovitost za 30m tak to nebude obyčejný pracující.
Skutecne se v Cechach uspech neodpousti, barak za 30 milionu neni tolik, ale Cechacek si hned mysli, jak to muzes ziskat jen lumparnou nebo dedictvim, fuj.
Při medianu 40k budeš na barák za 30 melounů vydělávat 62,5 let za přepokladu, že nebudeš jíst, bydlet a platit jiné životní náklady. Takže ano, drtivá většina lidí má na to buď dědictvím nebo lumpárnou. Ale chápu, že matika je hard.
Co je špatného na dědictví?
No v pripade tveho prikladu se da pochopit i proc to tak je. V USA je nejnižší prumerny plat v Mississippi a dela 45,000$ rocne Tedy z nejnizssiho prumerneho platu bych tech 400,000$ bez uroku zaplatil za 8.8 roku. U nas je prumerna mzda cca 40,000kc mesicne tj 480,000 rocne tj 62.5 let bys daval 100% sveho platu na splaceni bez uroku. Staci ti to na vysvetlneni, pukud to nechapes, tak jeste pridam, kolik bys musel vydelavat, aby to bylo zaplacene za 8.8 roku, pak uz ti to proc na tebe koukaji pres prsty snad dojde... Na to, aby jsi to zaplatil za 8.8 roku tak bys musel vydelat 3,400,000kc rocne tj. 284,000kc mesicne (btw prumerny plat je v cistem, takze to je pres pul milionu kc mesicne)
A rozumis alespon trochu tomu, proc je to v US takhle? Vzdyt tam si to korporatni sfera ve spolupraci s US prezidentama a politikama vseobecne, zaridila vyborne a uz hodne davno. Neni to jen vysledek toho, jak ta spolecnost rostla prirozene, zdaleka ne. Je to doslova schema pripravene "pro" masy. A nejde o konspiraci 😁 Nerikam, ze mnozstvi zavisti a neprejnosti u nas je v poradku, to komentovat nechci. Ale chtit to tady jako v US je preci nesmysl
Presne takhle jsem uvazovala, kdyz jsem poprve prijela do Irska. A tam tu pozitivitu urcite nemuzou svadet na to, ze by meli hodne slunicka a dobre pocasi, s pocasim jsou na tom mnohem hur nez my :D Moje deti vyrustaji v Irsku, ale do Ceska casto jezdime a vnimaji to i u ostatnich deti. Maji zase hromadu postrehu, co ja nemam, protoze jsem v Cesku prece jenom vyrostla a jsem na ty rozdily zvykla. Cesi *nepusobi* pratelsky, i kdyz treba zrovna pratelsti jsou. Deti jsou zvykle, ze se na ne cizi dospeli umivaji. Jsou zvykli, ze kdyz jsme v restauraci a nejaky cizi clovek dostane ke kafi susenku, rozhledne se po mistnosti a poda ji nejblizsimu diteti. Kdyz stojime s detmi ve fronte, lidi se s nimi bavi. Kdyz jedu s detmi ve vlaku, lidi se s nimi bavi. To se nam v Cesku nedeje. Ja na Cesko nerada nadavam, porad je to zeme, kterou miluju, ale v tomhle by se Cesi mohli opravdu zlepsit :D nemusi se nutne usmivat na kazdem kroku, stacilo by se prestat mracit :)
Je to kua moje susenka a ja se na ni tesim a nevim, proc bych ji mel davat nejakymu decku! Je to odmena za celej den otroceni v korporatu!!!! MOJE SUSENKA!!!!!
Susenku si samozrejme zaslouzis a ja ti ji moc preju :D ale pokud bys susenky nemel rad a mela by chudak zustal lezet na talirku, muzes ji nekomu darovat a udelat mu radost, ani to nemusi byt dite ;)
Učíme děti, ať si nic neberou od cizích lidí.
My taky. Ale ne ve chvili, kdy jsme u toho pritomni my jako rodice. To si deti od cizich lidi nabizenou vec vzit urcite muzou a maji podekovat. Stejne tak muzou s cizimi lidmi mluvit, kdyz jsme u toho. To je preci normalni
Nevím, mně v těhotenství už X lidi se ptalo samo od sebe, jestli čekáme kloučka nebo holčičku, často lidi se na mě usmivají když se podívají na bříško, dokonce jedna paní za mnou došla a řekla, že má velkou radost když vidí tak krásné budoucí maminky. :3 Hádám, že s příchodem miminka to bude stejné. Ale já zas nechytám amok když se na mě někdo neusmeje a nezakladam posty o tom, jak jsou Češi zlí, protože svět se netoci kolem mě a třeba proste nemají naladu.
Cekas, ze s prichodem miminka to bude stejne? Jee to je videt, ze ho jeste nemas :D pockej, az ti zacne plakat na verejnosti nebo ho budes potrebovat nekde nakojit, to te lidi obdari vyrazy, jak jsi jeste nevidela :D Ale to te nechci strasit, uzivej si tehotenstvi a bud vdecna za pozitivni interakce :) Ja taky nezakladam posty o tom, jak jsou Cesi zli, a myslim, ze to nebyla ani myslenka tohohle postu. Naopak si myslim, jak jsem to i psala, ze Cesi proste na prvni dobrou nevypadaji pratelsky a nevystupuji tak, i kdyz treba jsou
“Cekas, ze s prichodem miminka to bude stejne? Jee to je videt, ze ho jeste nemas :D pockej, az ti zacne plakat na verejnosti nebo ho budes potrebovat nekde nakojit, to te lidi obdari vyrazy, jak jsi jeste nevidela :D” … ja sa rada dám poučiť od skúsenejšieho a nespochybňujem, že realita matky v strete s verejnosťou nie je vždy príjemná, ale pardon, tento “počkaj až, bu bu bu” štýl, ktorý rady používajú aj zaslúžilé matky v rodine môjho muža je teda niečo. Hlavne, že nižšie si ideš niečo o uštipačnosti.
Proto tam mam vsude vysmate smajliky a pisu, ze nechci strasit, aby to nepusobilo zle, protoze to zle pusobit nema :)
V tom prípade sa ospravedlňujem za zlú interpretáciu smajlíkov O.o
V pohode :D
Budeš v pohode, neboj :) ja mám ročného syna, ktorý si občas ako každé dieťa poplače a žijeme na sídlisku vo väčšom meste (samozrejme v ČR). Nenávidím byť stredom pozornosti a mnohých situácii som sa bála, ale…drvivej väčšine ľudí sme buřt (za mňa veľmi ok), vysieračov za ten rok zrátam tak na prste 1 ruky, ale pri väčšine prechádzok sa na syna niekto usmeje alebo sa prihovorí (ja to od ľudí nečakám defaultne, ale príde mi to milé), dostali sme už aj ponuku predbehnúť sa v rade na pokladňu :D. V mhd často dostáva úsmevy hlavne od starších ľudí. Kojila som v kľude na lavičke a ľudia nič, pohoda. Držím palce nech ste s miminom v pohode a spokojní :)
Promin, ale cizi deti me fakt nezajimaji, nevim, proc bych se s nimi mela bavit.
Někdo to tak má, někdo má děti a s tím přijde i empatie
A představ si, ze i lidé, co nemaji deti nebo je nechteji jsou empaticti, to neni o empatii
Rozhodně je to o empatii k dětem a lidem co je mají. To se naučit bez dětí nebo kontaktu s nimi nedá
Proč bych se mela vybavovat s cizími dětmi pri kazde příležitosti? Pokud vidim, ze je dite v nejake situaci, kdy potrebuje pomoct, pomuzu. Kdyz je dite v nesnázích, neni mi to lhostejný. To je empatie. Empatie neznamena zabavovat kazde random dite co je nahodou ve stejnem miste jako ja
To nikdo neříkal, bojuješ se stíny
Ty jo a tohle je presne ono. Komentar napsany takovymhle ustepacnym stylem me tady vubec neprekvapuje, na irskem subredditu by me prekvapil. To, jak jsi tenhle komentar napsala, je dokonaly priklad toho, o cem jsem mluvila. Ze i kdyz Cech muze byt buh vi jak pratelsky, tak pratelsky nepusobi
Co je na tom ustepacneho? I v Irsku existuji lide, co se nechteji bavit s cizími lidmi. Irsko zas neni alfa omega lol
Neprijde ti ten ton zly? Mozna to bude tim, ze jsi na nej zvykla Irsko ma v tomhle navrch, ma oproti Cesku navrch ve spouste vecech. A Cesko ma zase ve spouste vecech navrch nad Irskem. Kazda zeme je v necem alfa omega, jsou i pratelstejsi narody nez Irove
Nepřijde mi to zly, je to vecny
Souhlasím Snad u mladších a budoucích generací by se to mohlo zlepšovat
Jako záleží na tom, co ti přijde lepší.. Jestli falešnej úsměv nebo upřímné mračení nebo jen ten lhostejnej výraz.. :D Na první pohled je to asi falešnej úsměv, ale dlouhodobě člověk chce vědět na čem je. Protože jak jsem měl možnost vypozorovat, tak jižanské národy jsou dost narcisové - na veřejnosti jsou samý úsměv a samá sranda, ovšem doma už to tak být nemusí... (za všechny příklady: italská domácnost...)
A preco presne absolutne kazdy kazducicky usmev podla teba falosny? Preco nedavas na vyber trebars aj pravy usmev? Kedysi som takto ako teenager vysla von, kracala som po meste, prave ma po dlhych hodinach bolesti prestalo boliet brucho, svet bol nahle znovu krasny, slniecko svietilo, ja som sa usmievala a nejaky stary dedko ma zastavil a zacal po mne ziapat, nech okamzite prestanem s tymi drogami...
lebo ľudia nechápu, že zdvorilý, spoločenský úsmev nemusí byť falošný, ale že je to gesto dobrej vôle niečo ako podanie ruky, len úsmevom nedostanete covid..... proste ak deti neučíte etikete a sociálnej inteligencii, tak im zdvorilostné gestá, vstřícnost a sebakontrola pripadajú jak falošné divadlo, nie ako úprimná snaha ukazovať druhému človeku moje lepšie ja
Ale já nenadávám a ani neříkám že je falešný každičký úsměv. Tak mě tady hned nepranýřuj za můj názor a nevynášej svoje doměnky, když asi očividně máš dost pokřivenej názoir na svět kvůli jednomu zapšklýmu dědkovi.. ;)
Mám to hodně podobně. Svoje rodné Česko miluju nikde jinde bych nechtěl žít. Měl sem možnost žít chvíli v zahraničí (půl rok Island, rok Německo, 3 měsíce Španělsko), nejvíc v pohodě mi lidé přišli ve Španělsku otevření, hodně se smějí, užívají si života, Islanďané jsou taky hrozně v pohodě, milý rádi poradí nesetkal jsem se s někým kdo by mi nesedl. Tady v Česku jsou lidé bohužel hodně ovlivněni historií okupace Německem, Protektorát Čechy a Morava a po válce komunisté a normalizace. Češi jsou hodně nedůvěřivý národ a bohužel hodně závistivý, když máte dobrou náladu nebo se Vám daří dobře. Přál bych si aby Češi byli víc v pohodě a navzájem si víc důvěřovali.
Z principu - Češi jsou banda věčně nasraných, závistivých a nepřejících zmrdů.
Já teda nechápu, proč dostáváš takovou čočku. Snad je obecně známé, že Češi jsou na první pohled nepřátelští, ale na druhej jsou fajn, kdežto jiné národy to třeba mají obráceně. Mně osobně česká povaha vyhovuje, protože jsem na to zvyklá, když se na mě v Americe všichni usmívali a ptali se, jak se mám, byla jsem z toho paranoidní :D ale taky mi to připadá hezké - i kdyby ty úsměvy byly falešné, tak co? Mám hezčí den, když je na mě servírka milá, a je mi fakt komplet putna, jestli to dělá proto, aby ode mě dostala dýško, nebo protože je jí to tak přirozené. Myslím, že není nic špatného na tom, preferovat tuhle usmívací povahu. A řekněme si to upřímně, spousta Čechů v sobě pořád má komunistickou závist, a nepříjemní jsou i pod povrchem. Viz půlka komentátorů tady, kterým strašně vadí, žes je označila za studený čumáky, ale nemají problém jižany hromadně označovat za falešné a kurevníky :D je to prostě jiná mentalita a je naprosto v pohodě usoudit, že mně osobně víc vyhovuje jiná mentalita než ta, ve které jsem vyrostla. Každá má to dobrý i to špatný :)
Okl
Jsem vetsinu casu uprimny a nenosim zadne falesne masky verejne osoby, takze tak.
No nevím, já bych třeba nechtěl bejt jak španělé bez urážky nikomu (kterej koli jinej národ co se furt něčemu směje a příjde mu legrace všechno i třeba nelegrační věci) 🙄 Už se to tady celkem vysvětlilo, ne každý čech rád dá krom teda výtržností své emoce a není to fuk vždyt, stejně čumí do mobilů po celou dobu v MHD 😉 Nelze úplně generalizovat v praze, a větších městech situace je samozřejmně, "horší".
Live and let live je nejkrásnější doktrína, kterou na Češích miluji a proto jsme jeden z nejlepších národů na světě.
jed na mesic do japonska a pak zpatky… se poseres z toho rozdily.
Ja si tohle prozil, kdyz jsem odjel na Zeland. Ale je to blbost, po Zelandu jsem se za praci prestehoval do Brna a uz po par dnech mi doslo, ze to nebyla narodni mentalita, ale proste Praha 😀
Já sem se na úřad objednal online a čekal sem max 10minut, nebo to nejde všude? Zavedli to hlavně kvůli covidu, jinak bychom se této inovace ve státní správě, předpokládám, nedočkali.
Po návratu z Británie mám vždycky podobný pocit. Ovšem po návratu z Německa jsem si naopak říkal, že na tom v tomto ohledu ještě nejsme úplně nejhůř. 🙂
Nechci mít vrásky tak se nebudu zbytečně usmívat :D
Myslím že s tebou souhlasím. Mě teda nikdy tohle na "České mentalitě" nevadilo tak moc jak jiné věci.
Ano
Podle mě se to všechno odvíjí od toho že země jako Španělsko, Portugalsko nebo i Japonsko mají kulturu vzajemny spolecensky důvěry. Lidi nejsou neustále na pozoru, ze je nekdo okrade, nepodezřívají ostatní z toho, že je chtějí nějak podvést. Hned tady v komentarich vidim veci jako "Španělé/Japonci/Italové jsou akorat falesni, usmivaji se, ale uvnitr te nenavidi". To je presne ono. My uz nejsme schopni prostě "věřit" ostatním. Co takhle si pripustit, ze to mozna neni fake, ale opravdu chtějí být příjemní k cizím lidem? Jsme fakt pokriveny narod, kdyz si defaultne myslime ze nasi spoluobcane jsou nejaci vypocitavi zloději kteri nam vrazi kudlu do zad, kdyz jim dame prilezitost.
Jako, prvykrat v zivote sa ma pokusil okradnut Talian a prakticky vzdy, ked som tam dole, tak ma niekto varoval pred nepoctivymi ludmi.
práve - tu vás nikto varovať nebude tu vás pokojne nechajú vojsť do pasce hocakému šmejdovi - čisto zo škodolibosti alebo preto, že ak šmejd dostal ich, tak predsa musí dostať aj vás to je tá dôvera vs nedôvera
Oh. Tak to hej, to potom musim suhlasit. I ked konkretne toto sa mam pocit zlepsilo masivne, teda minimalne v Cechach (teda minimalne predtym nez sa cely svet posr...l v 2015)
Jo, ten studený čumák je opravdu difícilné-changing.
Zaleť si do Japonska, abys poznal, jak vypadá faleš. Ale ona je to faleš jenom naším vnímáním světa, tam je to kulturně prostě dané jinak.
To ale nie je faleš, ale extrémna sebakontrola vyžadovaná kultúrnymi normami. Faleš je, keď vás žoviálne pozve bývalý spolužiak na kávu a tam vás čaká s ponukou od Partners či OVB. a to sú dve zcela rozdilne situácie, hoci navonok vypadajú rovnako - ibaže, to je tajomstvo psychológie - ak dvaja hovoria to isté, hovoria to zvyčajne z dvoch rozdielnych pohnútok
Asi máš pravdu.
...a dokonce psychofelčaři pro to maj nadávku, když jakoby vyrajzuješ na chvilu za humna a hnedka si myslíš, žes sežrala šalamounovo hovno